15. září 2008

Multiplex veřejné služby pro jižní Čechy od 30. září 2008 z vysílače České Budějovice - Kleť na 49. televizním kanálu.

Historie a současnost

První pokus o šíření audiovizuálního signálu se v tehdejším Československu uskutečnil v roce 1948 v rámci Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Až po dalších pěti letech, 1. května 1953, odstartovalo zkušební vysílání Československé televize, které přešlo 25. února 1954 v pravidelné - to tehdy znamenalo tři dny v týdnu, v létě jen dva. Jeden program šířil vysílač z adaptované rozhledny na Petříně v Praze.

Dnešní Česká televize nabízí svým divákům čtyři různé, nepřetržitě vysílající programy - ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT4. Signály jednotlivých stanic lze přijímat z pozemních vysílačů (analogových a v některých regionech již i digitálních), prostřednictvím kabelových rozvodů, satelitu, internetu i IPTV (nový způsob distribuce digitálního signálu přes vhodnou pevnou linku).

Od černobílého obrazu k digitálu

Barevný obraz, který někdejší Československá televize začala vysílat na svém druhém programu 9. května 1973, dnes již nikdo neoznačuje za výdobytek moderní technologie. Všedním se stal i stereofonní zvuk, jenž platí za standard od 1. května 2003 (některé pořady byly se stereofonním zvukem pravidelně vysílány již v předchozích deseti letech). V dosahu stereofonních vysílačů lze u vybraných pořadů využít také duálního ozvučení, tedy možnosti zvolit si jazykovou mutaci - český dabing nebo původní zvukový doprovod v cizím jazyce.

Divákům je k dispozici teletext coby neustále aktualizovaný zdroj informací. Zvláště sluchově hendikepovaní diváci oceňují možnost sledovat takzvané skryté titulky. Automatický záznam zvoleného pořadu na videorekordér umožňuje vysílání kódů VPS (Video Program System) a PDC (Programme Delivery Control).

Další budoucnost distribuce televizního vysílání se může ubírat už jen jedinou racionální cestou - digitalizací. Ta skýtá řadu dříve netušených možností. Digitální vysílání jednak dovoluje šířit podstatně více stanic i pozemní cestou, což je jeden z hlavních důvodů, proč se k němu ve světě i u nás postupně přechází, navíc sledování televize dostává díky mnoha vysoce sofistikovaným prvkům zcela nový rozměr komfortu. Divák digitálního vysílání také postupně přestává být pasivním konzumentem, začíná si televizi přizpůsobovat individuálním potřebám a postupem času bude čím dál tím více ovlivňovat dění na obrazovce.

Přechodný multiplex A

Přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání odstartoval v České republice 21. října 2005, kdy Česká televize ve spolupráci s akciovou společností České Radiokomunikace ukončila pětileté zkušební vysílání a zahájila řádné šíření programů ČT1, ČT2 a ČT24 v rámci přechodné telekomunikační sítě A ve standardu DVB-T. Od 9. února 2006 do nabídky tohoto multiplexu přibyl také program ČT4. Aktuálně mohou multiplex A naladit obyvatelé Prahy a středních Čech, Brněnska, Ostravska, severozápadních Čech a Domažlicka.

Multiplex veřejné služby

Česká televize nadále nebude závislá na krocích soukromých vysílatelů, jejichž postoje dlouhou dobu přechod na digitální vysílání v ČR blokovaly. Napjatě očekávaná, 1. listopadu 2007 konečně přijatá "diginovela", tedy zákon č. 304/2007 Sb., kterým se od 1. ledna 2008 mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, a navazující Technický plán přechodu ("jízdní řád" české digitlaizace), přijatý vládou až 28. dubna 2008, umožnily ČT samostatný postup, konkrétně digitální zemské vysílání ve vlastní síti. Tu již ČT nebude sdílet se soukromými televizemi, jako je tomu v případě přechodného multiplexu A, který Česká televize opustí ke 31. říjnu 2008. Všechny čtyři programy ČT budou vysílány v celé republice pozemní digitální distribucí (DVB-T) jen v rámci multiplexu veřejné služby.

Budování vysílací sítě 1 pro šíření multiplexu veřejné služby zahájila Česká televize letos na jaře, po zpožděném přijetí Technického plánu přechodu (TPP) a náročném výběru poskytovatele vysílacích služeb. Harmonogram pokrývání České republiky digitálním pozemním vysíláním určuje právě TPP - stanovuje postup od západu na východ, čímž řeší potřebu urychlené digitalizace v příhraničí, zejména s Německem a Rakouskem, kde už digitální pozemní vysílání rovněž zahájili, a s naším analogovým se vzájemně ruší. Jako první se tedy veřejnoprávního multiplexu dočkali diváci na západě Čech, když bylo 28. července 2008 spuštěno DVB-T vysílání z kóty Plzeň - Krašov, primárního vysílače pro územní oblast Plzeň (Plzeňský a Karlovarský kraj).

Digitální premiéra ČT na jihu Čech

Dalšími diváky, kteří budou přijímat ČT1, ČT2 a nově i zpravodajskou stanici ČT24 a sportovní ČT4 v digitální kvalitě, se stanou Jihočeši. Primární vysílač pro Jihočeský kraj, České Budějovice - Kleť, začne šířit digitální zemské vysílání multiplexu veřejné služby již 30. září 2008 na 49. televizním kanálu.

Vypnutí analogové ČT2

Digitální pozemní vysílání je potřeba umístit na volnou vysílací frekvenci. V České republice je ovšem kmitočtové spektrum vyčerpáno a v naprosté většině lokalit nejsou dostupné ani přechodné kmitočty. Proto musí být před spuštěním veřejnoprávního multiplexu (MPX1) pro Jihočeský kraj uvolněn na vysílači České Budějovice - Kleť 49. televizní kanál využívaný dosud pro analogové pozemní vysílání ČT2. To bude jednou pro vždy vypnuto, a to rovněž 30. září 2008 - v těsném předstihu před startem digitálního vysílání MPX1. Diváci již dnes snadno poznají, že ladí signál Dvojky, jehož vypnutí se blíží. Lze jej identifikovat podle známého speciálního symbolu (piktogramu v podobě čtyř čtverců v pravém spodním rohu obrazovky) a informační textové lišty. Jihočeši registrující tyto atributy ve vysílání druhého programu ČT se musí připravit na digitální příjem. Ostatní budou analogové vysílání ČT2 prozatím sledovat nadále, neboť "chytají" analogové zemské vysílání Dvojky z jiného vysílače. Přesto i oni budou moci, v případě dostupnosti, sledovat od 30. září 2008 všechny čtyři programy České televize digitálně.

V červnu 2010 by mělo skončit v Jihočeském kraji také analogové pozemní vysílání ČT1 z Kleti. Pokud bude TPP naplňováno i komerčními stanicemi, pak do poloviny roku 2012 vypne Česká televize prakticky všechny analogové vysílače v republice.

Speciální symbol (piktogram v podobě čtyř čtverců v pravém spodním rohu obrazovky) a textová lišta označují signál ČT2 z vysílače, který bude brzy definitivně vypnut.

Příjem digitálního pozemního vysílání

Přijímače DVB-T

Proces digitalizace vyžaduje změnu technického zařízení nejen na straně šiřitele signálu, ale také u jeho příjemce. Pro zachycení pozemního digitálního vysílání je potřeba nový plně digitální televizor se zabudovaným digitálním vstupním dílem (tunerem DVB-T) nebo alespoň digitální konvertor (set-top-box), který dokáže (stejně jako satelitní přijímač při družicovém příjmu) přeměnit digitální vysílání na signál vhodný pro zobrazení na stávajících analogových televizorech. S výběrem vhodného přijímače poradí každý dobrý prodejce spotřební elektroniky. Digitálnímu příjmu je nutné přizpůsobit také zapojení analogového videorekordéru.

Anténa si žádá pozornost

Kvalitní příjem DVB-T vysílání dále vyžaduje nezkorodovanou či jinak nepoškozenou, správně nasměrovanou pevnou venkovní anténu (pokojová dostačuje jen ve zcela výjimečných případech) a také anténní svod z odpovídajícího a neponičeného koaxiálního kabelu. Zásadní potíže může činit nevyhovující zesilovač a rozbočovač signálu.
Zcela samostatnou kapitolu představuje řešení systémů společné televizní antény (STA) v bytových domech. Svou roli zde hraje stáří a řešení v každém objektu individuálně. Je nezbytné posouzení odborníkem přímo na místě a nelze jednoznačně doporučit, která varianta je unifikovaně perspektivnější či finančně výhodnější. Obecně existují dva přístupy: rozvod digitálního signálu přímo do bytových jednotek (každý nájemník musí mít své digitální přijímače - plně využije celého potenciálu DVB-T vysílání), nebo převod digitálního signálu na analogovou modulaci a její rozvod do bytů (nájemníkům stačí analogové televizory, které pouze přeladí - přijdou ale o řadu doplňkových služeb digitálního vysílání jako je elektronický programový průvodce EPG a další).

Jiné možnosti

Alternativu pozemního digitálního příjmu představuje digitální satelit, kabelová televize, nebo IPTV. V některých lokalitách bude dočasně možné zachytit analogové pozemní vysílání ČT2 z jiného vysílače.

Výhody digitálního vysílání

Analogové televizní vysílání díky použitým modulačním metodám a rušením v přenosové cestě trpí různými zkresleními, šumem a poruchami projevujícími se například neklidem v obraze, plovoucími pruhy různého směru (tzv. moiré) nebo vícenásobnými konturami připomínajícími duchy, které jsou nejčastěji způsobeny odrazy od terénních překážek.

Rušení v přenosové cestě se na kvalitě digitálního obrazu neprojeví, ale dochází v této situaci ke snížení dosahu vysílače. Digitální vysílání nabízí podstatně čistší obraz - dokáže si totiž poradit s problémem rozmazaných barevných přechodů nebo rušivých struktur v obraze, které známe z analogového příjmu. Zkrátka, divák v lokalitě s dostatečně intenzivním a kvalitním digitálním signálem, vybavený odpovídající anténou, anténní svodem a přijímačem, má vždy bezvadný příjem obrazu i zvuku. Digitální signál se lépe šíří i v členitém terénu a digitální přijímač je mnohem citlivější, takže je možné na vysílací straně používat nižších výkonů vysílačů. Šíření digitálního televizního signálu je tedy ekologičtější.

Velmi významným přínosem digitálního vysílání je schopnost přenášet v omezeném kmitočtovém spektru výrazně více televizních kanálů než v případě analogového vysílání. To pro Českou televizi znamená nedocenitelnou možnost poskytovat ještě větší péči potřebám jednotlivých zájmových či věkových skupin v rámci úzce profilovaných programů. Této příležitosti využívá již od počátku digitalizace. Důkazem jsou dva ryze digitální programy, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT4.

Stejně jako v analogovém, tak i v digitálním vysílání jsou všechny čtyři programy České televize doprovázeny teletextem. U programu ČT1 jde o komplexní informační servis. Teletext ČT2 je koncipován jako expresní informační služba s rychlou odezvou a s programem ČT4 jsou k dispozici sportovní informace. Teletext ČT24 slouží pro přenos skrytých titulků. Elektronický programový průvodce (EPG - Electronic Program Guide) je nová digitální datová služba, která podrobně popisuje vysílané pořady na týden dopředu a lze jej využít i k pohodlnému programování záznamu pořadů.

Od roku 2006 vysílá Česká televize digitální cestou vybrané pořady v širokoúhlém obrazovém formátu 16:9. Dnes již téměř všechny sportovní přenosy vyrábí ČT pouze v tomto formátu, stejně jako další umělecké nebo hudební pořady, zvláště pak tvorbu pro takzvaný Zlatý archiv. Od 1. ledna 2008 začala sportovní stanice ČT4 jako první v zemi vysílat plně v tomto širokoúhlém formátu, od 1. září 2008 následovala i ČT24. Spolu s nasazováním nezbytné odbavovací a studiové techniky se tak vytvářejí podmínky pro pravidelné vysílání ve vysokém obrazovém rozlišení (HDTV).

Budoucnost

Postupem času se začne v rámci digitálního vysílání využívat právě technologie vysokého obrazového rozlišení HD (High Definition). Česká televize postupuje při přípravách na vysílání ve vysokém rozlišení efektivně, podle svých strategických plánů - od vytváření technických podmínek, přes výrobu pořadů v HD až po pravidelné HD vysílání. Postup je navržen tak, aby při zahájení vysílání v HD měli diváci reálnou možnost takový program v dostatečném rozsahu přijímat. Dnes se tato možnost týká jen malé části divácké veřejnosti. Navíc je potřeba zabezpečit odpovídající distribuční cesty. V současné fázi přechodu na pozemní digitální vysílání je zde pro HDTV zatím málo prostoru. Bude vhodné začít spíše v satelitním vysílání a také v IPTV. Česká televize zvažuje, že se její HDTV vysílání objeví nejprve na satelitu ve formě prémiového a de facto zkušebního kanálu, na němž nabídne ve vysokém rozlišení to, co diváci ostatních čtyř kanálů ČT uvidí v rozlišení standardním. Letos a v roce 2009 budou pokračovat příležitostná experimentální vysílání. Olympijské hry ve Vancouveru by pak mohly v roce 2010 zahájit éru pravidelného vysílání České televize ve vysokém rozlišení. Tento termín považuje za smysluplný i řada dalších televizních stanic veřejné služby v Evropě.

Digitální vysílání dále dovolí povznést zážitek ze zvuku prostřednictvím vícekanálového, prostorového zvuku. Za samozřejmost se bude považovat individuálně nastavitelné zobrazení skrytých titulků DVB, ať již se jedná o jejich umístění na obrazovce nebo rozlišení jednotlivých postav barvou, velikostí, stylem a fontem písma.

Česká televize také studuje možnost zavedení multimediálních služeb například na platformě MHP (Multimedia Home Platform). Otevřela by se tak brána i k úplné interaktivitě v televizním vysílání. Jmenujme superteletext podobný spíše internetovým stránkám, různé typy her, elektronické diskuse k pořadům a ovlivňování soutěží a zábavných pořadů v reálném čase.

Ve vzdálenější budoucnosti digitálního vysílání na diváky čekají zřejmě i další vymoženosti. Sportovní fanoušci postupně získají možnost volby mezi klasickým režijně stříhaným vysíláním a nerušeným sledováním záběrů z kamer dle svého momentálního výběru - kupříkladu jen z té v kokpitu jezdce závodního vozu. Zrakově hendikepované potěší zvukový popis obrazové scény, tedy na zvláštním kanálu vysílaný hlasový komentář dění na obrazovce, který se po aktivaci citlivě zakomponuje do hlavní zvukové složky daného pořadu. Diváci s poruchou sluchu využijí pokročilé funkce zdůrazňující mluvené slovo a potlačující hudbu či ruchy prostředí - praktické testy ve světě prokázaly, že takový způsob reprodukce zvukové složky televizního vysílání výrazně zvyšuje schopnost vnímání u osob trpících dyslexií, apatií či mentálním postižením. Česká televize pro ně v budoucnosti počítá i s mnohem častějším využitím skrytých titulků pořizovaných v reálném čase při živých přenosech televizních programů.

Další informace

Více informací se diváci dozví ze zpravodajství, informačních spotů a dalšího vysílání ČT, z časopisu ČT+, Teletextu ČT1 (strana 650), na specializovaném webu České televize k digitalizaci www.digiCT.cz a mimo jiné i z tisku a rozhlasu. Obrátit se mohou také na horkou linku digitalizace Diváckého centra ČT na číslo 261 13 74 74 (denně 07.30 - 20.00 hodin). Česká televize činí maximum pro to, aby přechod z analogového na digitální pozemní vysílání pro diváky znamenal změnu příjemnou, snadno zvládnutelnou a ve výsledku přinášející pozitiva - dva nové programy, elektronického programového průvodce EPG, lepší kvalitu obrazu a do budoucna pak příslib nových služeb a možností vyplývajících z perspektiv digitálního vysílání.

Text: Štěpán Janda, Česká televize, Foto: Česká televize