29. září 2008

V městských částech Nádražní Předměstí a Horní Brána byl na jehličnanech zjištěn výskyt kůrovce smrkového. Napadné stromy byly okamžitě odstraněny a pracovníci Lesů města Český Krumlov, s.r.o. a odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Český Krumlov průběžně sledují stav dřevin v katastru města tak, aby byl případný další výskyt kůrovce okamžitě podchycen.

Kdo je kdo

Lýkožroutů je několik druhů, nicméně u nás nejrozšířenější je lýkožrout smrkový. Je to cca pětimilimetrový brouček, který žije ve všech smrkových lesích, zavrtává se pod kůru smrků a živí se lýkem. Zde narušuje životně důležitá "pletiva" stromu a ten usychá.

Ze života hmyzu

Dospělí kůrovci přezimují pod kůrou stromů, ve kterých se vyvinuli, případně v hrabance nebo v souškách. Vylétávají na jaře, když teplota vzduchu dosáhne asi 17 stupňů. Samci začnou pátrat po vhodných stromech, do kterých se zavrtají a vyhlodají takzvanou snubní komůrku. Zde je vyhledají samičky, které po oplodnění prokoušou matečné chodby rovnoběžné s vlákny lýka. Do nich nakladou vajíčka (jedna samice v průměru šedesát kusů), z nichž se po 5 - 14 dnech vylíhnou larvy. Ty začnou vyhlodávat chodby kolmo na matečnou chodbu a přeruší životně důležitá vlákna stromu. Přírodovědci zdůrazňují, že kůrovec je zcela přirozenou součástí smrkového lesa, který hostí stovky druhů hmyzu a každý z nich hraje svoji nezastupitelnou roli. Kůrovec přednostně napadá poškozené, vyvrácené a oslabené stromy. Nejvyvinutějším smyslem kůrovce je čich díky němu rozeznává chemické látky, které stromy uvolňují a jejichž složení se mění podle jejich zdravotního stavu. Smrk napadený kůrovcem má několik možností obrany. Když brouk vnikne pod kůru, poškodí pryskyřičné kanálky a z nich se na něj vyřine míza, která jej přilepí a zahubí. Strom vylučuje do postižených míst i další jedovaté látky - terpeny a fenoly. Schopnost smrku vyrábět obranné látky závisí na jeho zdravotním stavu. Zatímco zdravý smrk se ubrání i velkému náletu kůrovců, oslabený strom snadno podlehne. Při velkých kalamitách však kůrovec dokáže udolat i silné stromy. Při určité souhře okolností dochází k přemnožení kůrovce

Jak na něj

Lidské zásahy - takzvané asanace - bývají nejúčinnější v časném stadiu přemnožení. V takovém případě lze pokácením a odkorněním napadených stromů spolehlivě zabránit dalšímu rozmnožení kůrovce. V lesnictví se pochopitelně používají i jiné metody - postřik insekticidy, instalace lapačů s feromony či lapáky z poražených stromů. Pro majitele jehličnatých stromů na zahradách si dovolujeme doporučit sledovat jejich aktuální zdravotní stav a v případě podezření z napadení kůrovcem (odlupování kůry stromů, prosychání koruny) konzultovat problém s pracovníky odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Český Krumlov - tel. 380 766 550 nebo 380 766 559.

Vlasta Horáková, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství