Občan > Aktuality > 2019

Město zvažuje koupi čistírny odpadních vod

aktualizováno 1. 11. 2019

Od přelomu roku se zastupitelstvo města intenzivně zabývá záměrem odkoupení čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu. Město si nechalo zpracovat znalecký posudek, na jehož základě podalo nabídky v celkové výši 230 milionů korun. Konečné schválení koupě je v kompetenci zastupitelstva.

Historie

Tovární papírenská výroba se v povodí Horní Vltavy intenzivně rozvíjela již před koncem 19. století (Arnošt Porák: Loučovice 1886, Sv.Prokop 1903, Ignác Spiro: sulfitka Větřní 1883). Znečišťování Vltavy odpadními vodami z této výroby způsobovalo velké problémy ve využití říční vody, ve 30. letech 20. století např. přinutilo město České Budějovice převést zásobování vodou na odběr z Malše. V 60. letech již byla situace neúnosná. V roce 1966 byla ukončena výroba sulfitové celulózy v Loučovicích, rozhodujícím problémem se stalo Větřní.

První ucelený návrh řešení přinesla studie z r. 1965 - již z ní pochází dnes platná koncepce systému (podrobněji viz níže): (1) ČOV pod Č. Krumlovem, (2) obchvatný kanál z papírny Větřní až k ČOV, (3) připojení komunálních kanalizací Větřní a Český Krumlov do obchvatného kanálu a společné čištění průmyslových a komunálních odpadních vod. Obchvatný kanál byl vybudován v letech 1969-1974, ČOV v letech 1985-1992. Tato koncepce byla zvolena proto, že papírenské odpadní mají vysoký podíl biologicky nerozložitelných látek a efektivně je čistit na klasické ČOV je možné pouze za současného přísunu dalšího biologicky odbouratelného organického znečištění - tuto roli plní běžné komunální odpadní vody.

V 90. letech byla papírna zprivatizována, možnosti převzít při tom ČOV do svého vlastnictví město Český Krumlov nevyužilo; ČOV i obchvatný kanál se tak v r. 1993 staly součástí majetku nově vzniklé společnosti JIP Papírny Větřní. Druhá možnost převzetí v souvislosti se změnami rozhodujících vlastníků papírny (cca na přelomu tisíciletí) opět nebyla využita.

Vývoj vlastnictví

ČOV ČK spolu s obchvatným kanálem byla vložena do základního jmění JIP - Papírny Větřní a.s. v roce 1993 její tehdejší mateřskou společností Jihočeské papírny. Vklad ČOV ČK spolu s obchvatným kanálem zřejmě do této společnosti proběhl přibližně rok a půl po jejím založení.

Společnost JIP - Papírny Větřní a.s. vložila následně ČOV ČK jakožto část svého podniku v r. 2009 do základního kapitálu nově zakládané společnosti JIP - ČOV Větřní, a.s.

Hodnota nepeněžitého vkladu podle znaleckého posudku činila 236 mil. Kč. Popis vkládané části podniku obsahuje mimo jiné smlouva o vkladu části podniku do základního kapitálu JIP-ČOV Větřní, a.s., která uvádí, že se jedná o mechanicko-biologickou čistírnu s klasickým hrubým předčištěním, s usazovacími nádržemi, aktivací, dosazovacími nádržemi a kalovým hospodářstvím. Hlavní složky vkládané části podniku jsou definovány jako nemovitosti zapisované do katastru nemovitostí, s veškerými součástmi a příslušenstvím, ostatní věci, práva, ostatní majetkové hodnoty (práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, z dosud nesplněných smluv s externími odběrateli, práva a nároky na plnění od externích dodavatelů, veškeré pohledávky za odběrateli atd.) a závazky.

Obchvatný kanál vzhledem ke své povaze sloužil a slouží k provozování samotné ČOV ČK a původním úmyslem nejspíše bylo zahrnout ho do převáděné části podniku. To se však nestalo, v roce 2011 JIP - Papírny Větřní, a.s. sdělila, že obchvatný kanál převedla na společnost ASERTO s.r.o.

Veškeré jmění společnosti JIP - ČOV Větřní, a.s. přešlo následně (k 1. 12. 2010) na společnost ČOV Český Krumlov s.r.o. (dříve DONAIRE s.r.o.), IČ: 281 184 72. Stalo se tak na základě fúze sloučením. Společnost ČOV Český Krumlov s.r.o. (dříve DONAIRE s.r.o.) byla tedy univerzálním právním nástupcem společnosti JIP - ČOV Větřní, a.s., a přešly na ni všechny práva a povinnosti zanikající společnosti (s rozhodným dnem sloučení 1. 4. 2010).

ČOV Český Krumlov s.r.o. (dříve DONAIRE s.r.o.) byla od té doby vlastníkem závodu ČOV ČK. Tato společnost následně zanikla bez likvidace splynutím se společností SPOLETA s.r.o. Veškeré jmění obou zanikajících společností přešlo k rozhodnému dni 1. 8. 2012 na nově vzniklou nástupnickou společnost ČOV Český Krumlov s.r.o., IČ: 281 603 63, která vstoupila do právního postavení obou zanikajících společností. Společnost ČOV Český Krumlov s.r.o. takto nabyla ČOV ČK.

Na společnost ČOV Český Krumlov s.r.o. byly převedeny závazky plynoucí z financování výroby v papírně prostřednictvím faktoringové společnosti NLB Factoring. Základní pohledávka ve výši 150 mil. Kč s příslušenstvím přešla na společnost SEMI INVEST, s.r.o., IČ 24699730, na základě jejíhož návrhu bylo 25. 6. 2014 zahájeno insolvenční řízení; to posléze (10. 3. 2016) vedlo k prohlášení konkurzu, který s konečnou platností potvrzen Vrchním soudem 11. 11. 2016.

5. 4. 2018 zveřejnil insolvenční správce soudem schválený úmysl prodat podstatné části společnosti ČOV Český Krumlov s.r.o. Úmyslem města bylo snažit se v tomto procesu získat ČOV do svého vlastnictví, nicméně vzhledem k tomu, že nebylo v dané chvíli možno koordinovat současně prodej obchvatného kanálu Větřní-Český Krumlov, rozhodlo se zastupitelstvo v polovině roku 2018 nabídku na odkoupení ČOV nepodávat, o čemž byl insolvenční správce písemně informován a bylo zahájeno druhé kolo jednání a současném prodeji obou majetků.

Právní osud obchvatného kanálu je méně jasný. V roce 2011 se jeho vlastníkem měla stát společnost ASERTO s.r.o., která se z této skutečnosti snažila vytěžit významné příjmy za odvádění odpadních vod. V současnosti je obchvatný kanál zapsán v majetkové podstatě JIP Papírny Větřní, která je od 17. 11. 2013 v konkurzním řízení. Insolvenční správce JIP - Papírny Větřní, a.s. deklaroval úmysl zajistit, aby i obchvatný kanál byl zpeněžen, a to současně s ČOV, aby tak papírny měly možnost sjednat dostatečně obchodně pevnou smlouvu o budoucím čistění odpadních vod z výroby.

Současný stav

Výroba v papírně prošla v 90. letech dramatickými změnami - významné změny v technologii výroby papíru. Roku 2002 byla ukončena výroby sulfitové buničiny, která byla hlavním zdrojem znečištění a na níž byla zejména dimenzována a technologicky navrhována ČOV. Výsledkem je velmi významné snížení objemu i látkového zatížení odpadních vod. Původní návrhová kapacita ČOV je tak dnes z valné částí nadbytečná.

ČOV Český Krumlov

Látkové zatížení:
Návrhová kapacita: 460 000 ekvivalentních obyvatel (EO)

Skutečné látkové zatížení pouze odhadujeme; silně kolísá v závislosti na výrobě v papírně.

Základní fakta

  • Krajský úřad vyčíslil zatížení v r. 2013 na 42 000 EO (dle biochemické spotřeby kyslíku - BSK5)
  • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje uvádí 116 000 EO (dle BSK5) za rok 1999 (tedy před ukončením výroby v sulfitce!)
  • Český Krumlov - cca 12 600 napojených obyvatel, průmysl: Madeta cca 5 000 EO
  • Větřní - 3 700 napojených obyvatel
  • zatížení z komunálních kanalizací je tedy cca 21 000 EO, tj. max. 50 % celkového zatížení
  • výhledová potřeba kapacity pro obě města nepřesahuje cca 26 000 EO
  • látkové zatížení odpadních vod z papírny je pravděpodobně nejméně 4x vyšší než u vod komunálních (zcela jistě je tomu tak u nerozpuštěných látek, biologicky odbouratelné znečištění neumíme bez dalších dat odhadnout)

Hydraulické zatížení

  • fakturované komunální vody + výpočtově (!) stanovené srážkové vody: cca 1,4 mil. m3 za rok
  • produkce papírny: cca 0,9 - 1,0 mil. m3 za rok
  • realisticky lze očekávat, že poměr mezi množstvím vod z papírny a z komunálních zdrojů bude cca 1:1 až 0,7:1; skutečné průtoky nelze spolehlivě měřit

Z uvedeného vyplývá, že podle pravidel cenové regulace by cena za čištění (na m3 odpadních vod) hrazená papírnou mělo být o něco vyšší než cena připadající na komunální znečištění, protože s odpadními vodami z papírny jsou spojené výrazně vyšší náklady zejména na dodávku kyslíku pro čištění a na likvidaci kalů. (V současnosti tomu tak není, obě ceny jsou formálně stejné, papírny však ve skutečnosti žádné faktury nehradí.)

Obchvatný kanál

  • páteřní štola (štola I): délka 4022 m, průřez 4,55 m2, kanalizace - betonový žlab 850/1320
  • štola II: - délka 504 m, průřez 4,55 m2, kanalizace - beton DN 700
  • štola III: délka 114 m, průřez 2,28 m2, kanalizace - beton DN 500
  • štola IV: délka 100 m, průřez 7,35 m2, kanalizace - beton DN 300
  • kanalizační stoka V: délka 2062 m, z toho podstatná část uvnitř areálu papírny, DN 600-1000

Odpadní vody z kanalizace Větřní jsou napojeny do stoky V přímo v areálu papírny. Odpadní vody z Českého Krumlova jsou podchyceny štolami II až IV a ve dvou dalších místech svedeny přímo do štoly I.

Město Český Krumlov spolu s městem Větřní na jedné straně a papírny na druhé straně jsou srovnatelně velcí producenti odpadních vod. Kapacita stávající ČOV několikanásobně přesahuje jejich společně potřeby. ČOV je technologicky přizpůsobená na čištění obou typů odpadních vod, přičemž komunální vody je schopna čistit i samostatně. Systém odkanalizování prostřednictvím obchvatného kanálu je pro současné potřeby předimenzovaný, může však pravděpodobně za přijatelných provozních nákladů sloužit řadu desetiletí bez významnějších zásahů. Z těchto důvodů se jeví zachování současného systému jako technicky i ekonomicky racionální. Nutnou podmínkou k tomu je však předvídatelnost obchodních vztahů vznikajících kolem odvádění a čištění odpadních vod a ochota všech zúčastněných zacházet s vodohospodářskou infrastrukturou s vědomím jejího dlouhodobého charakteru. Zkušenost z poledních dvaceti let ukazuje, že žádoucí přístup se neslučuje s rychle se měnícími vztahy a zájmy průmyslových aktérů. Největším nebezpečím je možnost vstupu ryze spekulativních investic, bez jakéhokoli dlouhodobého zájmu.

Město jako potenciální vlastník ČOV může v zájmu vlastním i v zájmu průmyslu sehrát roli stabilizujícího prvku, a je tudíž nutné, aby se možností koupě ČOV vážně zabývalo, musí však brát v potaz i jiné varianty možného budoucího uspořádání a vybrat takovou, která bude hospodárná zejména z dlouhodobého hlediska; to mimo jiné znamená, že s ní nesmí být spojena nadměrná rizika.

Z pohledu města jako možného budoucího vlastníka ČOV existují dvě hlavní rizika

  • Nestabilní zákazník vytěžující cca polovinu technické kapacity ČOV; toto riziko existuje a dopadne na město i v případě, že by se vlastníkem ČOV stal kdokoli jiný (ve svém důsledku toto riziko vždy bude muset přenášet na zbývající zákazníky, tedy zejména občany). Eliminace je možná pouze výstavbou vlastní ČOV, zpracovávající pouze odpadní vody z města.
  • Případná existence dalšího subjektu, který do vztahu mezi vlastníkem ČOV a městem vstoupí jako případný vlastník obchvatného kanálu. Eliminace je možná pouze výstavbou vlastního kanalizačního systému nezávislého na obchvatném kanále.

Musí město vlastnit ČOV?

Město musí svým občanům zajistit odvádění a čištění odpadních vod. V mnoha případech se tak děje také prostřednictvím někoho dalšího - právnické osoby, která je v rukou veřejného subjektu, v němž dané město má nějaký podíl na rozhodování, ale jsou i případy, kdy jde o ryze soukromý subjekt. Toto uspořádání může pracovat (a v praxi i pracuje) velmi dobře, ovšem za podmínky, že tento subjekt je stabilní a má zájem na dlouhodobě udržitelném fungování a na rozvoji majetku, který je k takové činnosti zapotřebí.

V případě Českého Krumlova je potřebný majetek (ČOV a obchvatného kanálu) v držení dvou subjektů, které rozhodně stabilní nejsou, a přinejmenším jeden z nich nedává do budoucna žádné záruky, že by se stabilním stal (JIP Větřní z tohoto pohledu stabilní nebude, protože nelze nijak zaručit, že výroba, pro níž je dnes čištění odpadních vod klíčovou službou, bude alespoň v dnešním rozsahu i nadále pokračovat).

Nepředvídatelnost budoucích vlastnických vztahů a z ní plynoucích náhlých změn nákladů na čištění odpadních vod se projevila i v minulých letech a před dramatickými dopady těchto změn na město a jeho občany je chránil pouze systém dlouhodobých smluv, který ale v příštím roce skončí.

Z uvedených důvodů je získání ČOV a obchvatného kanálu prakticky jedinou možností, jak trvale zajistit kontrolovatelnou udržitelnost majetkových a provozních vztahů, které jsou pro naplnění potřeb města nezbytnou podmínkou.

Jednou z diskutovaných variant, které připadaly v úvahu, a to že by se vlastníkem stal současný provozovatel městských vodovodů a kanalizací (společnost ČEVAK), sice poskytuje dostatečné záruky stability a dlouhodobého zájmu, avšak vzhledem k zanedlouho končící provozovatelské smlouvě na vodovody a kanalizace by neuměla zaručit, že se v budoucnu nebudou o provoz kanalizace a ČOV dělit dva subjekty, se všemi nákladovými i administrativními důsledky.

Existují další řešení, která by se bez získání stávající ČOV s kanálem obešla?

Takováto řešení existují a byla velmi pečlivě zmapována na úrovni technickoekonomické studie. Výstavba vlastní ČOV a nutné navazující kanalizace je:
- technicky realizovatelná,
- investičně náročnější (studie přepojení kanalizace a výstavby městské ČOV, autor společnost EKOEKO s.r.o. a Jiří Sváček - Videall Projekt, z května 2018 orientačně propočetla náklady ve výši cca 380 mil. Kč), možnost dotačního financování výstavby nové ČOV v místě, kde již ČOV existuje a je funkční, nám není známa,
- ekonomicky (tj. při zvážení investičních i provozních nákladů) z dlouhodobého hlediska přibližně srovnatelná.
Její uskutečnění je však vázáno na provedení řady předchozích kroků (zejména změny územního plánu, když tato úprava je již součástí zadání nového ÚP) a doprovodných opatření řešících zejména dopady výstavby kanalizace na dopravní situaci ve městě apod.). Reálně by tudíž mohla začít fungovat až v horizontu minimálně pěti, spíše však více let. Po tuto dobu by musely prostředky vybrané na stočném směřovat do stávajícího (neperspektivního) majetku a pro budoucí (perspektivní) řešení by byly ztracené.
Tato varianta také rezignuje na řešení potřeb města Větřní.

Z obou předchozích otázek vyplývá, že chystaná koupě ČOV a obchvatného kanálu za podmínek dosud vyjednaných s insolvenčními správci obou stávajících majitelů, je technicky, provozně i ekonomicky racionálním řešením, které z krátkodobého až střednědobého hlediska nemá srovnatelnou alternativu.
Pokud tento závěr přijmeme (a my jsme pevně přesvědčeni, že přijat být má), je nutné si položit i další otázky.

Jaký má být další postup?

Z hlediska jasné perspektivy a ekonomické stability odvádění a čištění odpadních vod v Českém Krumlově (a zprostředkovaně i ve Větřní) je nutné okamžitě po získání obou zařízení do vlastnictví města přičlenit jejich provoz k provozu ostatního vodohospodářského majetku. To je nutnou podmínkou pro získání dostatečně věrohodného obrazu u stavu majetku, jeho okamžitých i budoucích investičních nárocích a zejména o provozních nákladech systému odvádění a čištění odpadních vod jako celku. Toho nelze docílit jinak než přičleněním k majetku, který dnes na základě provozovatelské smlouvy provozuje akciová společnost ČEVAK. Na základě získaných informací zformulovat podmínky koncesního řízení na provoz po ukončení stávající smlouvy a následně tuto koncesi vypsat.

K tomu je třeba

• upřesnit a konsolidovat provozní nároky a z nich plynoucí náklady jednak majetku, který již dnes město drží, jednak majetku nově získávaného;
• vypracovat celkovou majetkovou a provozní evidenci podle zákona o vodovodech a kanalizacích;
• navrhnout, vyjednat a uzavřít dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizaci;
• vypracovat alespoň střednědobý investiční plán pro veškerý majetek;
• vypracovat nový plán financování obnovy;
• na základě předchozího upřesnit kalkulaci stočného jak pro vlastní producenty (občany a firmy ve městě), tak pro vodu převzatou (JIP a potažmo město Větřní).

Dále budeme muset rozhodnout, které z krátkodobých investičních potřeb budou zahrnuty do požadavků na budoucího provozovatele a které do kapitálového rozpočtu města (investičního plánu).

Pokud jde o problematiku samotného převodu vlastnictví, celý proces byl připravován během podzimu a zimy 2018-2019 v úzké součinnosti s advokátní kanceláří Jarušek, Straková & Partners z Českých Budějovic, s níž má město Český Krumlov již od roku 2014 uzavřenou smlouvu o poskytování právních služeb, když tato advokátní společnost se mimo jiné specializuje na problematiku vodohospodářského majetku a podnikání v tomto oboru. Po několika osobních jednáních za účasti insolvenčního správce ČOV s.r.o. byl vypracován konečný text kupní smlouvy. Obsahově totožná smlouva by měla být využita k převodu vlastnictví obchvatného kanálu Větřní - Český Krumlov, když podmínkou města, s níž jsou seznámeni oba insolvenční správci, je současný převod jak ČOV, tak kanálu na město.

Jaké pořizovací ceny ČOV a kanálu jsou navrhovány, jaký je uvažován způsob financování koupě a jaká bude předpokládaná návratnost celkové investice?


Na základě mnohočetných jednání s insolvenčními správci ČOV Český Krumlov s.r.o., IČ 28160363, (dále jen „ČOV s.r.o.") a JIP - Papírny Větřní a. s., IČ 45022526, (dále jen „JIP a.s.") a s jejich věřiteli, po konzultacích možných pořizovacích cen ČOV a obchvatného kanálu se zástupci odborné veřejnosti a s přihlédnutím k cenám zjištěným zadaným znaleckým posudkem jsou navrženy tyto nabídkové ceny:

  • závod ČOV ................180 mil. Kč
  • obchvatný kanál ........ 50 mil. Kč
  • celkem .....................230 mil. Kč

Znalecký posudek č. 6710-31/2018 znaleckého ústavu Dolmen servis, s.r.o., IČ 61501107, z prosince 2018 prokázal, že výše uvedené ceny jsou v obou případech nižší než cena v čase a místě obvyklá, tedy jsou pro město Český Krumlov výhodné. Znalecký posudek mají zastupitelé k dispozici.

Město již v červenci roku 2018 zaslalo na výslovnou žádost insolvenčních správců ČOV s.r.o. a JIP a.s. indikativní nabídku, která měla správcům sloužit k projednání zájmu města jako kupce s věřiteli a soudem. Nabídky byly formulovány jako nezávazné ve výši 150 milionů za ČOV a 50 milionů za obchvatný kanál. Nabídka za obchvatný kanál zůstala bez formální reakce, na nabídku na koupi ČOV reagoval insolvenční správce dopisem dne 6. 8. 2018, v němž starostovi města sdělil, že nabízená částka 150 milionů korun „je poněkud nižší, než mnou, resp. Zástupcem věřitelů Dlužníka a zajištěným věřitelem předpokládaná, když očekávaná cena za obchodní závod Dlužníka se pohybovala ve výši cca 200.000.000,- Kč. Dle sdělení zástupce věřitelů a zajištěného věřitele ze dne 2. srpna 2018 by finální kupní cena měla být ve výši minimálně 190.000.000,- Kč."

Celková pořizovací cena bude financována z dlouhodobého bankovního úvěru, který poptáme neprodleně po odsouhlasení nabídkových cen a jejich akceptaci ze strany obou prodávajících u renomovaných bank. Předpokládaná doba splácení úvěru cca 15 let, přijetí úvěru za nejnižší úrokovou sazbu.

Hlavním zdrojem pro splácení úvěru vč. úroků z něj bude nájemné za pronájem ČOV a kanálu. Roční nájemné se předpokládá ve výši cca 20 mil. Kč. Hrubá návratnost pořizovacích nákladů bude „kopírovat" dobu splácení bankovního úvěru, tj. cca 15 let. Nezbytné následné budoucí investice budou hrazeny způsobem, který ukáže vlastní provoz souboru ČOV a jeho ekonomiky.

K problematice budoucích investic do nabytého majetku - během roku 2018 se uskutečnilo několik fyzických obhlídek předmětného majetku (ČOV a štoly). Zpráva z místního šetření na ČOV z března 2018 vyčíslila nutné budoucí náklady ve střednědobém horizontu na 30 milionů korun. Tento odhad se v zásadě shoduje i s další dokumentací, kterou má město k dispozici od insolvenčního správce ČOV. Zpráva z obhlídky obchvatného kanálu ze srpna 2018 odhadla nutné budoucí náklady ve střednědobém horizontu na 20 milionů korun. Obou prohlídek se zúčastnili jak odborně způsobilí zaměstnanci města, tak zaměstnanci spol. ČEVAK.

Jaké dopady lze očekávat do ceny stočného?

Nákladové dopady do stočného lze definitivně upřesnit teprve po uzavření koncesního řízení. Předběžně však lze uvažovat takto:

  • stávající stočné pokrývá nezbytné provozní náklady odvádění i čištění odpadních vod (ČEVAK za čištění odpadních vod platí společnosti ČOV Český Krumlov s.r.o. a platby od něj postačují na udržení ČOV v provozu a velmi elementární údržbu a částečnou obnovu ČOV);
  • stávající stočné nepokrývá plnou obnovu ČOV ani obchvatného kanálu, v případě obchvatného kanálu pravděpodobně ani dostatečnou údržbu a částečnou obnovu;
  • bezprostředně nutné je udržení alespoň stávající intenzity obnovy.

Velmi přibližně můžeme odhadovat, že stočné ve stávající výši by mělo tyto krátkodobé potřeby pokrýt.
Nájemné z nově nabytého majetku by mělo zajistit pokrytí investičního úvěru použitého na koupi. Opět velmi přibližně lze počítat tak, že navýšení nájemného o 0,9 mil. Kč znamená zvýšení stočného o cca 1 Kč/m3. Bude tedy nutné zvýšit stávající nájemné tak, že zatížení stočného stoupne o cca 21 Kč/m3 včetně DPH (dle konzultací s a.s. ČEVAK je možné uvedenou částku brát jako horní odhad). Tímto navýšením, jakkoli se na první pohled zdá drastické, by se souhrn vodného a stočného v Českém Krumlově dostal přibližně do oblasti celostátního průměru.

Aktuálně

Rozhodnutím rady a zastupitelstva města se nyní transakcí celkově zabývá poradenská společnost Deloitte, jejímž úkolem je zhodnotit výhodnost celého obchodu pro město a posoudit potenciální rizika. Výstup tohoto posouzení by město mělo mít k dispozici během měsíce listopadu.