Občan > Obcan > Praktické informace > Mimořádné situace > Co dělat v případě ohrožení

Co dělat v případě ohrožení

aktualizováno 21. prosince 2009

Obecné zásady chování při vzniku mimořádné události

V průběhu života můžeme být svědky událostí, kterým říkáme mimořádné, protože přicházejí většinou neočekávaně a ohrožují životy a zdraví obyvatel. Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být např. povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin.

Telefonní čísla pro hlášení mimořádné události:

150   Hasičský záchranný sbor
155   Rychlá zdravotnická pomoc
156   Městská policie
158   Policie České republiky

Obecné zásady chování po varování o vzniku mimořádné situace

  • respektujte situaci a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, pokyny velitele zásahu, pokyny zaměstnavatele, apod.)
  • nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy
  • varujte ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí
  • netelefonujte zbytečně, přetěžujete síť
  • nepodceňujte vzniklou situaci
  • pomáhejte sousedům, zejména starým a nemocným lidem
  • uvědomte si, že největší hodnotou je lidský život a zdraví, teprve potom záchrana majetku
  • uposlechněte pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů veřejné správy

Zásady chování při požáru

Co dělat v případě vypuknutí požáru

  • snažte se zachovat klid a jednejte s rozvahou
  • pokuste se oheň uhasit - využijte hasící přístroje, hydrant na chodbách, kusy látek, apod. Do příjezdu jednotky se snažte, pokud je možno a nebude tím ohrožena Vaše bezpečnost, předejít dalšímu rozšíření ohně (odstraňte z dosahu požáru snadno hořlavé látky, použijte hasící přístroj apod.) a usnadnit další zásah. (informujte obyvatele v ohrožených domech, odstraňte motorová vozidla z příjezdové komunikace a veškeré překážky v blízkosti požářiště)
  • neodvětrávejte prostory v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje (kouř má opačné účinky jak vzduch)
  • do příjezdu hasičů je každý povinen podle rozsahu požáru jej omezit nebo likvidovat
  • po příjezdu hasičů podejte veliteli zásahu informace o situaci a poskytněte osobní pomoc
  • nepodaří-li se požár uhasit vlastními silami, varujte ostatní např. voláním ("hoří")
  • volejte tísňovou linku 150 nebo 112 - v obou případech se dovoláte k hasičům nebo požár ohlaste na příslušnou ohlašovnu požárů
  • při předávání tísňové informace se snažte být trpělivý, dbejte pokynů operátora. Informace, na které se ptá, vám mohou připadat nedůležité (ovlivňují však volbu techniky, počtu jednotek atd.) Ohlaste v klidu a srozumitelně Vaše jméno, adresu a číslo telefonu, z kterého voláte, a co nejpřesněji oznamte, co se stalo a udejte adresu (ulice + č.p.), v případě delších ulic je vhodné též udat příčnou ulici, která je poblíž. Pokud je popis místa pomocí ulic obtížný, je možno též použít ustálené místní názvy (les U dubu, osada Výsluní apod.) a popsat příjezdovou cestu. Všechny tyto údaje jsou velmi důležité, neboť na nich závisí rychlost dojezdu jednotky a následné zahájení zásahu
  • operátor vám může podat základní informace "co dělat"
  • nevracejte se do hořícího nebo zakouřeného prostoru (můžete ztratit orientaci, ztratit vědomí v důsledku nadýchání plynů
  • vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu
  • nezdržujte se v blízkosti požáru, hořením různých materiálů mohou vznikat nejrůznější škodlivé plyny
  • zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud
  • prověřte, zda se v ohroženém prostoru nenacházejí osoby nebo zvířata, pokud ano, snažte se je zachránit. Pokud se vám to nepodaří, zapamatujte si kde se nacházejí, bude to cenná informace pro záchranáře
  • snažte se pomoci těm, kteří si pomoci nemohou (staří lidé, děti, imobilní osoby, sluchově nebo zrakové postižení)
  • vyneste věci, které mohou působením požáru zvýšit jeho aktivitu nebo vyvolat výbuch a zvýšit škodlivost vznikajících plynů; Vyneste zejména předměty, které působením požáru mohou vybouchnout, zvýšit intenzitu hoření, popřípadě mohou zvýšit škodlivost unikajících plynů (např. propan-butanové nádoby apod.); není-li to možné, upozorněte na tyto předměty zasahující záchranné složky
  • vezměte nejnutnější osobní věci (doklady, peníze, léky a podobně) a požárem ohrožený prostor opusťte!
  • vyhledejte únikovou cestu
  • vyčkejte příjezdu hasičů na viditelném místě, velitel zásahu se vás bude ptát na doplňující informace
  • z blízkosti požáru zajistěte odstranění překážek, které mohou omezit zásah hasičského sboru a dalších záchranných jednotek
  • po příjezdu jednotky nezasahujte do její činnosti a uposlechněte všech pokynů velitele zásahu
  • nemůžete-li pomoci, nezdržujte se v těsné blízkosti požáru a nebraňte hasičům v jejich činnosti
  • při požáru vícepodlažního obytného domu je třeba, aby majitelé jednotlivých bytů byli k dispozici hasičským jednotkám k poskytnutí informací a k případné prohlídce bytu

Máte-li v důsledku požáru znemožněn únik

  • zachovejte klid
  • uzavřete všechny dveře. Snažte se spáry utěsnit namočenými kusy látky (ručníky, závěsy, apod.)
  • snažte se dostat k oknu. Mávejte, aby vás hasiči viděli
  • otevření okna zvažte, může způsobit průvan a rychlejší pronikání zplodin do vašeho prostoru
  • odstraňte hořlavé předměty z místa úkrytu, aby se po nich nemohl požár šířit
  • v případě silného zakouření si lehněte na zem
  • ústa kryjte kusy látky jako improvizační filtr
  • snažte se dýchat klidně a zhluboka
  • vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu

Zásady chování při povodni

Prevence

  • vlastníci staveb a pozemků, které leží v záplavovém pásmu jsou podle vodního zákona povinni zpracovat povodňový plán pro svůj objekt (informace poskytuje odbor životního prostředí)
  • seznamte se s možnou výší velké vody v ohrožené oblasti kolem vašeho působiště, vytipujte bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou
  • dbejte na to, aby při povodních nebyla hladina uměle zvedána překážkami (můstek, oplocení, kůlna či jiné zmenšení průtočného profilu)
  • odstraňte nebo zajistěte snadno odplavitelný materiál, břehy čistěte, neskladujte zde nebezpečné látky (pohonné hmoty, hnojiva, apod.)
  • mějte přehled o možnostech, kde lze získat materiál k utěsnění otvorů (pytle s pískem, řezivo apod.)

Před povodní

  • připravte si pytle s pískem na utěsnění
  • připravte si potraviny a pitnou vodu na 1 den, evakuační zavazadlo
  • uzavřete včas okna, dveře sklepů a přízemních budov a dle možnosti je utěsněte. Majetek (zejména cenný) přestěhujte do vyšších podlaží, zaparkujte svůj automobil na bezpečném místě, kde nehrozí zaplavení
  • připravujte se k opuštění bytu (domu) podle stanovených zásad
  • připravte evakuaci domácích a hospodářských zvířat
  • podle pokynů odborníků se podílejte na budování a zpevňování hrází
  • netábořte bezprostředně na břehu vodního toku

Při povodni

  • jste-li k tomu vyzváni, opusťte ohrožený prostor
  • v případě evakuace dodržte zásady opuštění bytu (domu)
  • nemáte-li možnost si zajistit náhradní ubytování vlastními silami (u příbuzných, na chatě apod.), přesuňte se do evakuačního střediska
  • je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na vytipované místo, které nebude zaplaveno vodou
  • není-li to nutné, neprojíždějte zaplaveným územím
  • neztěžujte svojí zvědavostí činnost záchranářských jednotek

Po povodni

  • nechte si zkontrolovat stav objektů (statická narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, elektřina apod.), stav kanalizace a rozvodů vody
  • podle pokynů hygienika zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou
  • informujte se o místech humanitární pomoci
  • kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod

Několik praktických rad

  • blíží-li se zatopení vaší ulice a opouštíte-li své bydliště, zachovejte se tak, jako když odjíždíte na dovolenou. Zabráníte tak panice
  • vybavte se věcmi podle daného ročního období (zejména náhradní oblečení, obuv apod.)
  • i když podle zásad pro opuštění bytu ponecháte lednici zapnutou, je možné, že v případě zatopení rozvaděče nebo trafostanice dojde k vypnutí elektrického proudu. Proto je vhodné z lednic a mrazáků vyklidit potraviny podléhající zkáze. Potraviny by se znehodnotily a navíc by vás při návratu domů přivítal nepříjemný zápach
  • nezapomeňte, že i vaši čtyřnozí nebo jiní miláčci a hospodářská zvířata budou chtít ve svých dočasným působištích jíst

Zásady chování v případě nálezu podezřelého zavazadla

Může se stát, že v prostředku hromadné dopravy, na nádraží, čekárně nebo zastávce městské dopravy, na volném prostoru, u domu, v parku, apod. narazíte na podezřelý předmět - zavazadlo, ke kterému se nikdo nehlásí a u kterého dojdete k názoru, že by mohlo být nebezpečné.

Jak v takové situaci postupovat?

  • zavazadlo neotvírejte ani nepřemisťujte,mohlo by dojít k výbuchu, šíření nebezpečných látek nebo ke ztrátě kriminalistických stop
  • nesnažte se poškodit tento podezřelý předmět, nebo otevřít jeho obal
  • na podezřelý předmět upozorněte i ostatní osoby ve Vašem okolí
  • věřte vyobrazeným symbolům na případném obalu předmětu
  • v případě, že cestuje hromadnou přepravou, tak nález ohlaste pracovníkovi hromadné přepravy
  • volejte tísňovou linku 112 (158)

Zásady chování při chřipkové epidemii

Chřipka je onemocnění virového původu způsobující každoroční epidemie. Onemocnění je přenášeno přímo: kapénkovou cestou, kontaktem, potřísněnými předměty. Vstupní branou agens je respirační epitel dýchacích cest, ale je možný i přenos přes jiné sliznice.
Hrozba pandemického šíření chřipky není ani tak v závažnosti onemocnění a úmrtnosti na něj, v porovnání s jinými onemocněními je relativně malá, ale v celospolečenském významu vzniku  a šíření onemocnění, kdy je předpokládaná velmi vysoká nemocnost a prácovní neschopnost s rychlým nástupem, což by mohlo ohrozit chod státu s ochromením jeho infrastruktury a dodávky některých nezbytných služeb. Současně bude tato situace klást vysoké nároky na poskytovanou zdravotní péči a po odeznění se bude významnou částí podílet na navýšení finančních prostředků, kterými bude muset být hrazena zvýšená spotřeba zdravotních služeb.
Pouze chřipka typu A má pandemický potenciál - sezónní chřipka, ptačí chřipka, chřipka A (H1N1) tzv. "prasečí".

Jak chránit sebe i své okolí před šířením chřipkového viru? 

  • neobjímejte se, nelíbejte a nepodávejte si ruce při pozdravu
  • nedotýkejte se očí, nosu či úst špinavýma rukama
  • nepůjčujte si od ostatních mobilní telefony, sklenice či příbory
  • vyhýbejte se kontaktu s nemocnými a místům s velkou koncentrací lidí (např. kina, divadla, supermarkety, MHD apod.) 
  • při kašlání a kýchání si přikrývejte nos a ústa kapesníkem určeným pro jednorázové použití
  • použité kapesníky ihned po použití vyhoďte do odpadkového koše
  • ruce si myjte pravidelně a opakovaně mýdlem a pod teplou tekoucí vodou
  • dbejte zvýšeného přísunu přirozených vitaminů - obsažených zejména v ovoci a zelenině
  • projeví-li se u vás příznaky chřipky, zůstaňte doma a nechoďte do práce, do školy nebo na místa s velkou koncentrací lidí
  • projeví-li se u vás příznaky chřipky, udržujte od ostatních lidí odstup alespoň 1 metr
  • projeví-li se u vás příznaky chřipky, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc

Další praktické rady a informace naleznete zde.

Improvizované úkryty

Úpravy prostorů na improvizované úkryty svépomocí

1. Zvýšení ochranných vlastností improvizovaného úkrytu

Zvýšení se dosahuje zesílením tlouštěk konstrukcí, které obklopují úkryt a zeslabují záření. Zesiluje se hlavně v oslabených místech obvodových konstrukcí (dveřní, okenní a větrací otvory, niky apod.), jejich vyplněním vhodným zhmotňujícím materiálem. Ve zvoleném suterénním prostoru a k němu přilehlých místnostech se provede zesílení u všech okenních a dveřních otvorů vedoucích do terénu. Otvory se z vnější strany překryjí prkny, deskami, plechem apod. a zasypou se zeminou, pískem, štěrkem apod. nebo se zarovnají cihlami, dlažebními kostkami, pytli či bednami se zeminou (pískem) nebo jiným vhodným materiálem. Tloušťka přídavného materiálu má být stejná jako obvodová zeď a musí přesahovat otvor po jeho obvodě o 30 cm. Při tomto vyplnění okenních otvorů je nutno pamatovat na umístění větracího komínku.
Ve výjimečných případech, kdy vchod do úkrytu je přímo z terénu, je nutno vstupní dveře zabezpečit proti radioaktivnímu záření. Toto zabezpečení se provede improvizovanou stínicí stěnou o tloušťce stejné jako obvodová konstrukce (nejméně 50 cm), a to vně nebo uvnitř úkrytu. Přitom nesmí být omezen vstup do úkrytu. Stínící stěna se staví co nejdelší s ohledem na časové a materiálové možnosti. Dveře se utěsní.
Otvory v obvodových konstrukcích v místnostech nad úkrytem lze též zhmotnit přisunutím vhodného nábytku a jeho vyplněním zhmotňujícím materiálem. Je-li dostatek času, u částečných zapuštěných prostorů se nad terénem zesilují obvodové zdi úkrytu slabší než 45 cm. Úprava se děje stejným způsobem jako při zhmotňování otvorů a musí sahat nad úroveň stropu úkrytu.

2. Zabezpečení větrání úkrytu

V úkrytech s kapacitou do 50 osob se používá principu přirozeného větrání, při kterém se využívá přirozeného tahu vzduchu, vznikajícího rozdílem teplot vně a uvnitř úkrytu. Venkovní vzduch se přivádí do úkrytu komínkem, jehož nasávací otvor musí být 1,5 m nad úrovní terénu a který vyúsťuje v úkrytu asi 50 cm nad podlahou. Komínek se uvnitř úkrytu opatří lapačem prachu a jednoduchým uzávěrem umožňujícím regulaci vzduchu. Znehodnocený vzduch se odvádí komínkem ústícím 20 až 25 cm pod stropem a vyvedeným nejméně o 2 metry výše než nasávací otvor. Pro odsávání vzduchu lze využít též komínkový sopouch, popřípadě větrací a světlíkové šachty.
Přívodní a odvodní komínek se umisťuje na protilehlých stěnách úkrytu. Vnější otvory se opatřují stříškou. Komínky se zhotovují improvizovaným způsobem s použitím vhodných rour plechových (kamnové, okapové), osinkocementových, novodurových a jiných, nebo se vyrobí z prken. K prostupu komínků obvodovou zdí se využívá okenní otvory. Plocha průřezu přívodního a odvodního komínku se počítá 10 cm2 na jednoho ukrývaného. Rozměry komínků se volí podle tabulky.

        Počet osob v úkrytu                       Minimální plocha průřezu v cm2                               Vnitřní rozměr komínku              
průměr v cm v cm
5 50 8 7 x 7
10 100 11 - 12 10 x 10
20 200 16 14 x 14
30 300 20 20 x 15
40 400 23 20 x 20
50 500 25 25 x 20

Má-li úkryt kapacitu větší než 50 ukrývaných a skládá-li se z několika menších místností, musí mít každá místnost samostatné větrání.

3. Utěsnění úkrytu

Aby byla zaručena dobrá funkce přirozeného větrání, je nutné úkryt utěsnit. Utěsnění úkrytu se dosáhne utěsněním všech otvorů, tj. spár, štěrbin, oken, dveří, prostupu větracích komínků a nevyužívaných průduchů vedoucích do úkrytu. Jako vhodné těsnící materiály lze použít izolepu, samolepící molitanovou pásku, leukoplast, různé fólie, sádru, sklenářský tmel, kamnářskou hlínu, jíl apod.

4. Vybavení úkrytu

Pro pobyt ukrývaných je úkryt třeba vybavit:

  • Zásobou pitné vody (6 litrů na 1 ukrývanou osobu) v nádobách, které lze uzavřít nebo zakrýt. Pokud je to v úkrytu možné, umísťují se nádoby s vodou do chladné, uzavíratelné, proti radioaktivnímu prachu chráněné místnosti.
  • Nouzovým záchodem; pokud nouzový záchod nelze umístit v oddělené místnosti úkrytu, umísťuje se v prostoru odděleném od úkrytové části závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným seděním a uzavíráním. Po použití je vhodné nádobu zasypávat dezinfekčním a protizápachovým prostředkem (např. vápno, písek, hlína apod.); materiál umísťujeme v prostoru nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoba vyprázdní mimo úkryt. Mimo to je možno používat nejbližší záchody v budově.
  • Přenosnou nádobou na odpadky.
  • Přenosnou nádobou na použitou vodu.
  • Jednoduchými lůžky a sedačkami, a to tak, aby minimálně jedna třetina ukrývaných mohla ležet (spát) a ostatní sedět.

5. Režim a zásady při ukrývání

Každý ukrývaný se řídí vyhlašovanými signály a pokyny velitele úkrytu.

Během pobytu v úkrytu je nutno dodržovat tyto zásady:

  • Po dobu vypadávání radioaktivních částic a v době, kdy vítr vně úkrytu víří prach, musí být úkryt a větrací komínky těsně uzavřeny. V této době se z úkrytu nesmí vůbec vycházet.
  • Po usazení radioaktivního spadu se intenzita větrání úkrytu reguluje pomocí uzávěrů větracích komínků v závislosti na vnitřní teplotě.
  • Z úkrytu se zpravidla během prvních 15 až 20 hodin na zamořený terén nevychází; je dovoleno vyjít pouze do budovy k použití záchodu. Při návratu je nutno před vstupem do úkrytu očistiti si obuv mokrou tkaninou.
  • Osoby vstupující do úkrytu ze zamořeného terénu musí provést před vstupem do úkrytu úplnou nebo částečnou speciální očistu osob. Očista se provádí vodou v nejbližším sociálním zařízení budovy (prádelna, koupelna, sprchovací kout apod.) nebo na improvizovaném místě před vstupem do úkrytu. Na místech očisty se zřizují dostatečné zásoby vody (nejméně 30 litrů) ve vhodných nádobách.
  • Vstupní dveře se mohou otevřít jen po uzavření větracích komínků. Komínky se mohou opět otevřít asi 10 až 15 minut po uzavření dveří.
  • Během pobytu v úkrytu se doporučuje otírat podlahu a povrch předmětů vlhkou tkaninou.
  • V době jídla a pití musí být vstupní dveře a ventilační otvory uzavřeny.
  • V úkrytu je zakázáno kouřit. Používají-li se zdroje s otevřeným plamenem, stavějí se do blízkosti odsávacího otvoru.
  • V úkrytu je třeba se chovat ohleduplně k druhým, nehlučet, respektovat kolektivní zájmy, nevyvolávat spory atd. Je nutno si uvědomit, že jde o mimořádnou situaci a nouzové podmínky, které kladou na člověka zvýšené fyzické a psychické nároky.

Po ukončení ukrývání se další režim života osazenstva objektu řídí podle pokynů státní správy a místní samosprávy.

6. Příklad postupu prací při zřizování úkrytu v rodinném domku

Jako ukázka úpravy obytného domku na úkryt byl vybrán typický rodinný domek. Domek má 3 podlaží - dvě nadzemní a suterén. Prostor pro ukrývání je zvolen v suterénu, v místnosti, která je chráněna největší hmotnou (v přízemí jsou nad úkrytovým prostorem příčky, vedle obvodové zdi pak základy vstupního schodiště). Kromě toho má místnost pro ukrývání komín, který lze využít k odvětrávání místnosti, a dále je to místnost, ze které není nutno vynášet mnoho předmětů v ní umístěných.

Při úpravě prostoru na úkryt je nutno provádět úpravy postupem, který je uveden v následujícím výčtu. Na tomto příkladu jsou ukázány všechny úpravy, které přicházejí při budování úkrytu v úvahu. Je jasné, že ve většině případů nebude ani možné všechny popsané úpravy provádět. Je však třeba si uvědomit, které
práce je nutno vykonat prakticky vždy (body 1 - 9), které nejdříve, a které teprve při dostatku času a materiálu.

Postup prací při úpravách prostoru v rodinném domku na úkryt:

  • vyklizení prostorů vybraných pro úkryt
  • příprava uzavření rozvodů procházejících úkrytem
  • těžení a odvoz zeminy pro zhmotňování
  • získávání materiálů pro výrobu větracích komínků a jejich výroba
  • získávání materiálů pro překrytí otvorů
  • těžení materiálů pro zhmotnění obvodové konstrukce a otvorů
  • vysazení okenního křídla
  • instalace větracích komínků
  • překrytí a utěsnění okenního otvoru
  • získávání materiálů pro zesílení stropní konstrukce
  • zhmotňování okenních otvorů
  • zhmotňování obvodových stěn
  • zhmotňování okenních otvorů v přízemí
  • zesilování stropní konstrukce
  • zhmotnění stropní konstrukce
  • vnitřní úpravy úkrytu
  • očištění podlahy

Prostředky improvizované ochrany

Prostředky improvizované ochrany osob jsou prostředky, které chrání dýchací cesty a povrch těla při vynuceném a krátkodobém pobytu v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí.

  • Dýchací cesty - vodou navlhčené provizorní roušky ze složeného kapesníku, ručníku, utěrky či čehokoli textilního, navlhčená buničitá vata, mnohonásobně přeložený toaletní papír, ubrousky apod. Přiložit na nos a ústa.
  • Oči - lyžařské, motoristické, plavecké a jiné uzavřené brýle, popřípadě igelitový sáček přes hlavu a oči - pozor však na nos.
  • Hlava - čepice, klobouk, přilba, šátek, zkrátka cokoliv, aby byly chráněny uši, čelo, krk.
  • Ruce - nejlépe gumové, ale i jiné rukavice, popřípadě igelitové sáčky.
  • Tělo - čím více vrstev, tím lépe. Užitečné jsou rukávy a nohavice podvázat tak, aby se volnými okraji nedostala chemikálie na kůži. Vrchní vrstvu by měla v ideálním případě tvořit pláštěnka či jiná nepropustná tkanina.
  • Nohy - ideální jsou gumové holínky, či jiné vysoké boty nebo boty s návlekem.
  • Účinné a preferované materiály - pryž, pogumované, vrstvené a impregnované tkaniny a fólie.

 

Další odkazy