aktualizováno 3. 2. 2019

Kronika města Český Krumlov 2015

Hlavní události roku 2015

Zapisovateli městské kroniky přísluší úkol zaznamenat obecně politické a společenské události nadregionálního, národního ba i světového významu. Je to pokyn Zákona o kronikách obcí č. 232/2006, který vychází z poněkud archaického předpokladu, že je v kronice třeba zachytit představy o obecných dějinných procesech, jak je vnímali místní obyvatelé a právní subjekty nebo jak se mohly odrážet na konkrétních událostech popisovaných podrobněji v následujících kapitolách.

Popisy starých kronikářů z doby před masovým rozšířením tisku a dalších sdělovacích prostředků skutečně poskytovaly velmi zajímavé a cenné údaje o tom, jak byly „velké" události vnímány v jednotlivých městech a obcích, protože se mohly dost často výrazně odlišovat od názorového mainstreamu metropolí, jež se v regionech nedokázaly účinně prosazovat. V současnosti je však vnímání politických a společenských procesů v centru politických, společenských, kulturních, ekonomických jevů víceméně totožné s hlavními názorovými proudy na celém území státu.

Bylo by možno odkázat na celou řadu institucí zabývajících se profesionálně hodnocením všech aspektů národního i světového dění, ale nenaplnili bychom požadavek zákona, který ukládá kronikáři tuto obecnou část v kronice dle jednotlivých let uvádět. Tato kronika bude tedy ctít dikci zákona i v tomto bodu, o jehož užitečnosti mnozí včetně samého kronikáře mají pochybnosti, a obecně politické a společenské události v následujících odstavcích zaznamenám. Učiním tak s neustálým zřetelem k vazbě na místní českokrumlovské poměry.

Mezinárodně politická situace a její odraz v Českém Krumlově

Obecně lze konstatovat, že stejně jako v celé České republice (a ostatně v celé Evropě) také v náladách obyvatelstva Českého Krumlova dostávala v roce 2015 mezinárodně politická témata mnohem větší prostor, než tomu bylo dříve, kdy bližší bývaly domácí události, jež se bezprostředněji dotýkaly každodenního života. Ačkoli měly tyto události charakter spíše abstraktních hrozeb, neboť do života České republiky prozatím přímo nezasahovaly, obyvatelé se jimi zabývali o poznání hlouběji než dříve a vnímali je spíše jako hrozby. Pokud jde o hlavní okruhy zahraničněpolitických témat, jednalo se zejména o následující:

Rusko-ukrajinská krize, která oproti předchozímu roku 2014 již neměla tolik vyhrocenou podobu, a na bojištích Donbasu postupně nastalo příměří vycházející z dohod uzavřených v Minsku. Vojenské akce ve válkou vyčerpané oblasti postupně ustávaly, ačkoli konflikt nebyl zcela ukončen a diplomacie nenalezla cestu k vyřešení problému a stvrzení respektovaného míru. Média dění na Východě zvolna přestala v průběhu roku systematicky sledovat. Nicméně Rusko svým zasahováním a tichou podporou ruskojazyčných vzbouřenců, stejně jako postupem v oblasti zbrojení, konfrontačním vystupováním jeho elit a angažováním se v dalších mezinárodních konfliktech utvrzovalo názor obyvatelstva České republiky, že mu jde především o znovuobnovování imperiální, agresívní politiky zejména směrem k Západu. Mnohé průzkumy veřejného mínění v České republice to potvrzovaly. Státy EU a USA vyhlásily embargo vůči Rusku, které se projevilo mimo jiné poklesem hodnoty rublu a zdražením zahraničních zájezdů směřujícím z Ruska do Česka. Výrazně to bylo vidět na poklesu návštěvnosti ruských turistů navštěvujících v minulých letech Český Krumlov v mnohem větším počtu.

V jarních měsících se EU a okrajově (protože není členem Eurozóny) také Česká republika zabývala řešením krize řeckého státního dluhu, která hrozila přerůst dokonce až ve státní bankrot a v důsledku představovala riziko pro kredibilitu eura. Krize byla počátkem léta odvrácena po přijetí úsporných opatření Řecka a slibem poskytnutí záruk a dalších půjček od členů Eurozóny a dalších mezinárodních finančních institucí.

Mnohem intenzivněji pak během roku veřejný prostor zaplnilo téma migrační krize. V první polovině roku již sice migrace osob z Blízkého východu a Afriky zesilovala, média, a tedy ani obyvatelé České republiky a našeho města, nevěnovali tématu velkou pozornost. Teprve začátek debat o kvótách na přerozdělení 160 tisícíc běženců z rozvojových zemí mezi jednotlivé státy stále naléhavěji prosazovaných z některých západoevropských států prostřednictvím EU, rozpoutalo diskuzi mezi obyvatelstvem České republiky.

Také mnozí obyvatelé Českého Krumlova podepsali v letních měsících roku 2015 dvě petice za odmítnutí kvót. Ačkoli pod oběma peticemi se v celorepublikovém měřítku shromáždily statisíce podpisů, česká státní správa ani zákonodárné orgány se jimi explicitně nezabývaly. Nicméně na podzimním summitu EU česká vláda jednala v intencích převažujícího mínění obyvatel republiky a kvóty odmítla. Česká republika společně s několika dalšími státy však byla přehlasována a kvóty teoreticky vstoupily v platnost. Česká republika měla podle závěrečné zprávy přijmout asi 3 000 běženců, což - jak vláda opakovaně potvrzovala - nebylo takové množství lidí, jež by naše republika nedokázala absorbovat, ale spíše vadil způsob nátlaku klíčových států EU na menší členy a také fakt, že trvalým rozdělováním by se mohla v horizontu několika desetiletí trvale změnit demografická a kulturní charakteristika České republiky.

Masové přesuny migrantů ze Sýrie zmítané občanskou válkou a z dalších nestabilních, zejména muslimských zemí do zemí jako je Německo, Švédsko a další státy vyvolávaly stále větší obavy ze zvládnutí přílivu tolika lidí s odlišnými kulturními a civilizačními návyky. Teroristické útoky organizované zároveň skupinkami někdejší muslimských přistěhovalců v západní Evropě prohlubovaly obavy z příchodu možných teroristických útoků i v České republice. Zejména brutální lednový teroristický útok na redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo v lednu a následná koordinovaná akce muslimských teroristů v pařížských ulicích v listopadu roku 2015 podkopaly důvěru evropského obyvatelstva vůči stávajícím muslimským komunitám a k novým příchozím z arabských zemí. Rozdílný přístup k tzv. uprchlické krizi v Evropě, vzájemná krize v důvěře mezi jednotlivými státy EU, personifikované na jedné straně otevřeným přístupem německé kancléřky Angely Merkelové a odmítavým postojem maďarského premiéra Viktora Orbána nebo slovenského Roberta Fica, začaly ohrožovat samu podstatu fungování EU a zejména schengenského prostoru.

S koncem roku začala být nemohoucnost Evropy v otázce řešení migrační krize velmi vážná a nejcennější výdobytek EU, Schengenská dohoda zaručující volný pohyb osob a zboží mezi jejími členy, začala být mnohem více ohrožená. Na mnoha vnitřních hranicích jednotlivých zemí schengenského prostoru, včetně česko-rakouských, byly znovu obnoveny pohraniční kontroly sledující možný nelegální pohyb osob na naše území.

Česká politika a její odraz v Českém Krumlově

Jak již bylo uvedeno, domácí politická scéna jednotně s politickou poptávkou veřejnosti (včetně té českokrumlovské) zaměřila velkou část své agendy na mezinárodně politický vývoj, zejména pokud jde o migrační krizi. S názorově do značné míry homogenními státy tzv. Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko - zkratka V4) prosazovala Česká republika negativní, nicméně v rámci V4 nejumírněnější stanovisko k přijímání migrantů do EU.

V rámci legislativní činnosti Parlamentu ČR byla i v roce 2015 přijímána, stejně jako každý jiný rok, celá řada nových zákonů. Mezi nejkontroverznější, a přitom velmi důležité z hlediska dopadu na české živnostníky, byl návrh zákona z dílny vládní koalice, resp. politických uskupení ANO a ČSSD, o elektronické evidenci tržeb. Ostře proti se stavěly opoziční strany, zejména TOP 09 a ODS. Ministr financí Andrej Babiš (z hnutí ANO) veřejně slíbil jeho zavedením zvýšení odvodů do státní pokladny v odhadované výši 10 mld. Kč, zatímco opozice varovala, že zavedením se pouze zvýší administrativní a finanční zatížení drobných živnostníků, které povede ke krachu mnohých živností. Ve sněmovně, kde má opozice menšinu, tedy nemá možnost hlasováním zvrátit přijetí zákonů, rozhodla se formou obstrukcí zhatit předpokládaný výsledek hlasování. Přijetí zákona se v první vlně má od 1. 11. 2016 týkat pohostinských činností a je otázkou, jaký by mělo dopad na provozovatele gastronomických podniků ve městě se tak dominantní nabídkou právě těchto služeb, jako je Český Krumlov.

Další kontroverzní zákon, který se projednával ve sněmovně a bude se týkat pohostinských služeb v Českém Krumlově, je zákon zakazující plošný zákaz kouření ve všech stravovacích zařízeních. Vzhledem k postupným stavebním úpravám a obecnému odklonu od kouření v uzavřených prostorách na veřejných místech se ve městech se silným zastoupením turistů ze zahraničí (ale už i domácí turistická klientela z velké části vyžaduje nekuřácké prostředí) přijetí tohoto zákona života podnikatelů stravovacích služeb asi výrazně nedotkne.

V roce 2015 neprobíhaly žádné volby do celostátních, krajských ani komunálních orgánů. Strany vládní koalice i opozice se vyhnuly krizím, které mnohdy charakterizovaly jejich vnitřní život, a také četné skandály, které často v minulých letech otravovaly politické dění, se jim vyhnuly. Jedinou výjimku mezi parlamentními stranami představuje hnutí Úsvit přímé demokracie, které se po provalení problémů s financováním strany zbavilo svého dosavadního předsedy Tomia Okamury a v srpnu 2015 zvolilo za předsedu válečného veterána z Afghánistánu Miroslava Lidinského. Ten vede hnutí k bližší spolupráci s nevolebním Blokem proti islámu Martina Konvičky a posouvá se tak do silně protiimigrantské, nacionalistické roviny. Vnitropolitickou scénu i nadále oživuje latentní konflikt mezi prezidentem Milošem Zemanem a orgány státní moci vzešlými z parlamentních voleb. Obecně lze konstatovat, že politický život v naší zemi se také v roce 2015 obešel bez velkých turbulencí, avšak veřejnost byla do politického dění, a to zejména v souvislosti s možnou migrační krizí v Evropě, zainteresována více, než v minulých letech.

 

 

 

 

 

 

 

 

Icons from Freepik - www.flaticon.com are licensed by CC 3.0 BY

Město Český Krumlov

Nastavení soukromí:

Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas, který nám udělíte kliknutím na volbu „Souhlasím se vším“. Své preference můžete snadno upravit kliknutím na volbu „Podrobné nastavení“.

Povolujete: