Kronika města Český Krumlov 2016

Hospodaření města v roce 2016

Rozpočet města Český Krumlov na rok 2016 byl sestavován podle vnitřních norem, pravidel a podle harmonogramu schváleného Radou města Český Krumlov. V průběhu roku 2016 byl schválený rozpočet výdajů ve výši 271 923 tis. Kč upravený až na 356 318 tis. Kč, tzn. došlo k navýšení rozpočtu o 84 395 tis. Kč. Skutečné příjmy pak činily 347 173 tis. Kč, skutečné výdaje 318 661 tis. Kč a výsledný přebytek hospodaření byl 28 512 tis. Kč. Prioritami rozpočtu při jeho sestavování byly minimální nárůst provozních výdajů, maximalizace investičních výdajů, zachování nízké úrovně zadlužení a získávání externích zdrojů financování. Pro hodnocení rozpočtového hospodaření města v r. 2016 je důležité, že se nepodařilo zrealizovat některé investiční výdaje. Celkem zůstalo nedočerpáno 37 657 tis. Kč, kde se jedná především o akce z Plánu obnovy vodohospodářského majetku, rekonstrukci Lipové, chodby v DPS Vyšehrad a opravy ZŠ TGM.

Při rozhodování o tom, jak město naloží se svými příjmy, musí brát v úvahu několik aspektů. Především musí rozpočtově pokrýt výdaje vyplývající ze smluvních závazků a z platné legislativy. Dále musí zabezpečit pokrytí schodků hospodaření vlastních příspěvkových organizací (základní školy, mateřské školy, městská knihovna) a obecně prospěšných společností (Domy s pečovatelskou službou, PRO SPORT, Městské divadlo a Centrum pro pomoc dětem a mládeži), které jsou napojené na městský rozpočet. Město musí vyčlenit značné prostředky například na údržbu komunikací, veřejné zeleně, vodohospodářského majetku a ostatních nemovitostí, na financování kulturního a sportovního vyžití na území města nebo na chod městského úřadu a financování městské policie. Zároveň město potřebuje vyčlenit ve svém rozpočtu co největší objem finančních prostředků jako vlastní podíl na plánované akce, na které bude v průběhu roku žádat o dotace. Důležité je mít rezervu na financování projektových dokumentací, které budou sloužit jako podklad při žádání o dotace v příštích letech. Potřeby jdou napříč všemi oblastmi, které má město na starosti a jsou každý rok obdobné.

Z hlediska objemu vynaložených prostředků byly v roce 2016 nejvýznamnějšími stavebními akcemi na území města rozšíření (III. etapa) skládky TKO, rekonstrukce vodovodů a kanalizací, vybudování podzemních kontejnerů, vybudování přechodů na Chvalšinské ulici, rekonstrukce křižovatky Pod kamenem, realizace točny v Novém Spolí, změna vytápění Vyšehrad, změna osvětlení na zimním stadionu, rekonstrukce sociálního zařízení na autobusové zastávce Špičák, pokračující revitalizace rekreační zóny Horní Brána, rekonstrukce sociálního zařízení v ZŠ Za Nádražím.

Dotace získané městem Český Krumlov v roce 2016

Počet podaných žádostí: 26

Objem celkových nákladů předpokládaných projektů: 48,7 mil. Kč

Počet úspěšných žádostí o dotaci: 19

Objem získaných finančních prostředků: 29,9 mil. Kč

Bilance hospodaření města v roce 2016

Výsledkem hospodaření města za rok 2016 byl zisk ve výši 10 974 tis. Kč, kdy bylo zvýšeného kladného hospodářského výsledku dosaženo především nárůstem výnosů ze sdílených daní. Ztráta v hospodářské činnosti (bytové hospodářství) byla 429 tis. Kč. Tato činnost skončila ve ztrátě již sedmým rokem. Ukazuje se, že je dlouhodobě neudržitelné při současné výši nákladů na bytový fond města, které lze jen obtížně dále snižovat, zachovávat současnou výši nájemného.

Při přezkoumání hospodaření Města Český Krumlov za rok 2016 konstatuje auditor ve své zprávě, že nebyly zjištěny chyby a nedostatky, které by negativně ovlivnily hospodaření města, a zároveň nebyla zjištěná rizika ve vztahu k dalšímu hospodaření města. Hospodaření města za rok 2016 lze tedy označit jako dobré.

Analýza rozpočtové situace města Český Krumlov v roce 2016

Zpracoval: Josef Hermann, místostarosta města

Na říjnovém zasedání zastupitelstva města byl schválen nový strategický plán (SP) rozvoje města. SP deklaruje, jakým směrem by se město mělo v následujících letech vydat, na co by se mělo zaměřit, jaké by měly být jeho priority, na co by měly být vynakládány peníze z rozpočtu města, popřípadě rozpočtu městských společností. Vedle priorit daných novým SP město eviduje i další své potřeby v ostatních oblastech života města, které SP „neřeší". Převážná část z nich je zachycena v tzv. „zásobníku akcí", který je každoročně aktualizován a je základním podkladovým materiálem pro tvorbu rozpočtu, zejména jeho kapitálové části (investice města). Tento „zásobník" byl mj. podkladem pro zpracování „přehledu investic", jenž byl přílohou předkládaného návrhu rozpočtu na rok 2017.

Rámcový přehled potřeb města - zásobník akcí

Přesto, že zásobník akcí byl naposledy aktualizován před rokem (další aktualizace proběhne v rámci zpracování nového akčního plánu), vyplývá z něj, že na realizaci všech akcí v něm zahrnutých potřebujeme zhruba 450-500 mil. Kč. Tato částka navíc neobsahuje minimálně čtyři mimořádně nákladné potenciální investice města, a to definitivní řešení mostu k pivovaru, ČOV (odkup současné či výstavba nové), přípravu, popř. částečnou realizace výstavby - revitalizaci bývalých kasáren ve Vyšným a výstavbu venkovního „koupaliště". Že se jedná sumárně řádově o další stovky milionů korun, je zřejmé. Pro ilustraci je níže uveden výčet konkrétních „velkých" akcí ze „zásobníku", na jejichž nezbytné realizaci panuje obecná shoda, ale na které „nejsou peníze" za současné rozpočtové situace:

  • Rekonstrukce plaveckého bazénu s dostavbou venkovní „plovárny"
  • Rekonstrukce hřbitova (objektů i pohřebiště /rozšíření, odvodnění, cestní systém)
  • Opláštění zimního stadionu
  • Revitalizace infrastruktury panelových sídlišť
  • Rekonstrukce Benešova mostu a dalších mostů a lávek - Rekonstrukce komunikací (ve vazbě nebo bez vazby na rekonstrukci vodovodů a kanalizací) a opěrných zdí ve špatném technickém stavu
  • Rekonstrukce + zateplení objektů města /na vlastní podíly/
  • budova MÚ Kaplická 439, BD Lipová 161, objekty MŠ
  • Další rekonstrukce městských objektů: DPS Vyšehrad, čp. Špičák 114, Městská knihovna
  • Investice do nezbytné infrastruktury pro novou bytovou výstavbu (kasárna atp.).

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že náklady jen na tyto investice (bez dotací) jsou v řádech mnoha desítek milionů korun.

Aktuální rozpočtová situace města

Přestože období hospodářské recese je za námi a v městském rozpočtu dochází k postupnému nárůstu daňových příjmů, hlavního jeho zdroje, ukazuje se, že nejsme schopni vytvářet výraznější přebytky běžného rozpočtu (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji). Přitom přebytek běžného hospodaření je de facto jediným zdrojem financování městských investic (kapitálových výdajů), neboť město již řadu let nedisponuje významnějším zbytným nemovitým majetkem, který by mohlo zpeněžit. Z tohoto přebytku musí město nejprve uhradit splátky starých úvěrů (v posledních letech cca 7 mil. Kč) a co zbyde, může použít na nové investice. Číselně velmi zjednodušeně vyjádřeno, současná rozpočtová situace je následující:

  • přebytek běžného rozpočtu (R 2017) cca 35 000
  • z toho na financování obnovy VaK (vodovody a kanalizace) - 17 000 (účelově vázané prostředky z příjmů z nájemného z VaK)
  • z toho na splátky úvěrů -7 000
  • zbývá na investice (kapitálové výdaje) - 11 000 cca

Zhruba deset milionů korun ročně na investice (plus získané investiční dotace) je velmi nedostatečná částka, která nestačí ani na pokrytí vlastních finančních podílů dotovaných akcí. Z výše uvedených čísel jasně vyplývá, že disproporce mezi potřebami města a jeho zdrojovými možnostmi (11 mil. Kč + získané dotace/rok) je obrovská.

Kdybychom na veškeré potřebné „investice" do majetku města získali v průměru třetinové dotační krytí, což je mimochodem velmi optimistický kalkul, a ročně tak zajistili financování „investic" ve výši 15 mil. Kč (11mil. vlastních + 4 mil. z dotací), budeme „odstraňovat" AKTUÁLNÍ investiční dluh mnoho desítek let. Z dlouhodobého sledování vývoje rozpočtu města a jeho porovnáváním s rozpočty větších měst a obcí lze dovodit následující (zjednodušené) hodnocení. Základním příjmem převážné většiny měst jsou daňové příjmy. Podstatná část z nich (jako například daň z přidané hodnoty, daň příjmů) je centrálně přerozdělována na obce a města, a to (zjednodušeně) podle počtu obyvatel. Čím větší město, tím větší příjem z daní (progresivní růst) *. Český Krumlov patří k menším městům s adekvátními daňovými příjmy, ale jakožto bývalé „okresní město" má celou řadu funkcí a zařízení s „okresní působností" (plavecký bazén, zimní stadion, městská knihovna, divadlo, kino apod.). Tato zařízení jsou obdobná těm, která má například město Tábor, a která „spolykají" prakticky stejné množství prostředků. Ovšem objem daňových příjmů Tábora je díky podstatně většímu počtu obyvatel podstatně vyšší. Uvedená skutečnost je hlavním důvodem vyšších přebytků běžného rozpočtu a tím i vyššího objemu prostředků na městské investice v početně větších městech (Písek, Tábor, J. Hradec atp.).

A ještě jedna zásadní poznámka. Mnoho obyvatel města, ale i jeho návštěvníků je přesvědčeno, že velmi silný místní cestovní ruch (CR), musí být nutně zdrojem bohatství města (vč. rozpočtu města). Ne že by cestovní ruch nebyl zdrojem vyšších příjmů do rozpočtu města v porovnání se stejně velkým městem bez cestovního ruchu (má ovšem i vyšší náklady spojené s CR). Ale zdaleka ne takovým zdrojem, jak se řada nezasvěcených lidí domnívá. Cestovní ruch v Českém Krumlově je primárně zdrojem bohatství těch, kteří na něm (jakkoliv) participují. Důkazem je obrovské zvelebení nemovitostí ve městě v privátním vlastnictví za posledních 25 let, a to ať už určených k podnikání či bydlení. To je samozřejmě dobře, ale participace města (jeho rozpočtu) na příjmech z cestovního ruchu, dominantního odvětví ve městě, by měla být podstatně vyšší. Nízký „profit" města z cestovního ruchu potvrdila i analýza provedená KPMG a.s., zpracovatele Strategie rozvoje CR v Českém Krumlově. Z ní vyplývá, že „čistý příjem" z CR (tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji města a ČKRF spojenými s CR) do „městské pokladny" činí velmi zhruba jen asi 12 mil. Kč ročně. *Pozn.: Pro rozpočtové určení daní obcím je podle zákona č. 243/2000 Sb. směrodatný počet obyvatel uvedený ve výroční bilanci ČSÚ k 1. lednu každého roku. Procentní podíl jednotlivých obcí na výnosu daní pak na základě těchto údajů a příslušnosti obcí do velikostních kategorií vyhlašuje Ministerstvo vnitra ČR každoročně vyhláškou s účinností od 1. září. S počtem obyvatel roste podíl na daňovém výnosu nikoliv přímou úměrou, ale značně progresivně, takže Praha dostává na jednoho svého obyvatele 7 × větší podíl než nejmenší obce. Velká města si však sama hradí výdaje, které malým obcím hradí kraj nebo stát, například základní dopravní obslužnost.

Místní poplatky v Českém Krumlově v roce 2016

Stanovení místních poplatků patří do samostatné působnosti obce. Poplatky byly zaváděny obecně závaznými vyhláškami, ve kterých jsou stanoveny konkrétní sazby poplatků, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případná osvobození od poplatků. Řízení o místních poplatcích vykonávají obecní úřady, v Českém Krumlově je to Městský úřad Český Krumlov. Místní poplatky na území města Český Krumlov byly zavedeny obecně závaznou vyhláškou č. 4/2010, o místních poplatcích, ze dne 21. prosince 2010. Poplatek za komunální odpad byl v roce 2015 dále novelizován samostatnou obecně závaznou vyhláškou č. 2/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obecně závaznou vyhláškou č. 3/2016, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ze dne 15. prosince 2016 byl aktualizován Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen poplatek za komunální odpad).

V Českém Krumlově byly v roce 2016 vybírány tyto místní poplatky:

  • Poplatek ze psů
  • Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
  • Poplatek za užívání veřejného prostranství
  • Poplatek ze vstupného
  • Poplatek z ubytovací kapacity
  • Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města
  • Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Hospodaření města v roce 2016 naleznete v plném znění v Kronice města Český Krumlov 2016.