Občan > Město a samospráva > Partnerská města > Miami Beach

Miami Beach

28.04.2009

Přes 11 km těch nejlepších pláží, 3 golfové hřiště, 20 parků, umění, kultura, výborné restaurace, bujarý noční život, světová nákupní centra... I tak by se dalo stručně charakterizovat Miami Beach. Ostrovní město správně spadá pod Miami-Dade County, které leží v jichovýchodní části státu Florida. Tato oblast je nejlidnatějším krajem Floridy a zároveň osmým nejlidnatějším krajem celých USA. V roce 2000 žilo ve městě zhruba 88 tisíc obyvatel, z toho více jak polovinu tvořili přistěhovalci.

Prvními obyvateli jižní Floridy byli Indiáni - přesněji "Tequesta Indians". Území objevili před více jak deseti tisíci lety a měli celé pro sebe až do příchodu Španělů v 16. století. Španělská vlajka však nad Floridou nevlála dlouho. Po dlouhých jednáních se Španělsko definitivně vzdalo nároku na toto území (bez kompenzace) a Florida byla v roce 1821 připojena k nezávislým Spojeným státům americkým. Na začátku 19. století přišli na Floridu vykradači vraků z Bahamských ostrovů. Jejich cílem byly lodě, které ztroskotaly u floridských břehů. Ve stejném období přišli i indiánské kmeny spolu se skupinou uprchlých otroků. To vyvolalo četné nepokoje a Florida se v letech 1836 - 1857 stala válečnou zónou. Z mnoha ne-indiánských obyvatel se stali vojáci se základnami ve Fort Dallas a na řece Miami. Po válce zůstalo mnoho Indiánů v Everglades. Bahamci, kteří zůstali, se stali prvními trvalými obyvateli a pomohli založit první jihofloridskou komunitu - Coconut Grove.

Roku 1891 koupila "clevelandská vdova" Julie Tuttle 640 akrů půdy na jihu Floridy a přestěhovala se spolu se svou rodinou do zpustlých budov ve Fort Dallas. Díky velkému vlivu se jí do 4 let podařilo přesvědčit spoluzakladatele Standard Oil Henry Flaglera, aby rozšířil svou železnici do Miami. Ta byla dokončena v roce 1896. Henry Flagler nezůstal pouze u železnice a v Miami postavil luxusní hotel a prakticky vystavěl nové město. Do města se začali přistěhovávat lidé z dalekého okolí. Prvním miamským starostou se stal irský katolík. Mnoho prvních obchodníků bylo židovského původu. Afričané a černí Bahamci tvořili jednu třetinu obyvatel města.

Ve třicátých letech 20. století v průběhu hospodářské krize učinili americké aerolinky z Miami Beach "bránu do Ameriky". Ve městě tak vyrostlo největší letiště v Americe. V roce 1994 převzalo úlohu Miami Beach letiště JFK v New Yourku. Ve třicátých letech přišla do Miami Beach další početná skupina lidí převážně židovské národnosti, která vystavěla v okolí ulice Collins Avenue a Ocean Drive mnoho hotelů ve strohém moderním stylu. Jejich prosperita v dalších letech pomohla Miami Beach z krize. O 40 let později se z této oblasti stal světoznámý Art Deco District, který zahrnuje i mezinárodně proslulou oblast South Beach. 2. sv. v. přivedla do Miami a na pobřeží dalších 100 tisíc lidí. Americká armádní letová jednotka a americké námořnictvo si totiž na pobřeží zřídilo hlavní výcvikové středisko. Mnoho z vojáků zůstalo na Floridě i po válce a v průběhu padesátých let se populace jižní Floridy zdvojnásobila. Roku 1959 převzal vládu nad Kubou Fidel Castro. Nikdo nečekal, že revoluce natolik změní i Miami. V této oblasti totiž našlo svůj nový domov okolo půl milionu Kubánských exulantů. V průběhu 80. let a začátku 90. let přiteklo do oblasti Miami několik miliard amerických dolarů, díky nimž se podařilo kompletně obnovit Miami Beach a zmodernizovat dopravní infrastrukturu. Zmiňované změny s sebou přinesly i změnu v životním stylu se silným mezinárodním akcentem.

Miami Beach i nadále zůstává "Mekou" pro turisty a obchodníky z celého světa. Zároveň je město domovem mnoha ortodoxních Židů, kteří ve městě vystavěli několik synagog. V roce 1982 bylo ve městě 62% populace židovské. Toto číslo rychle kleslo a v roce 2004 už to bylo pouhých 19%. 4. února 1990 byl v Miami Beach otevřen "Holocaust Memorial on Miami Beach", jehož autorem je Kenneth Treister a který je věnován všem obětem holocaustu. Asi největší zajímavostí ve městě je již zmiňovaný Art Deco District, který byl v roce 1979 zapsán na jakýsi americký seznam památek "National Register of Historic Places". Oblast Art Deco představuje největší sbírku art deco architektury na světě. Patří do ní okolo 100 hotelů postavených v letech 1923 - 1943. Další zajímavostí je "Flagler Memorial Island". Jedná se o umělý ostrov, který byl postaven v roce 1920. Stojí na něm 34 metrů vysoký obelisk - památník Henryho Morrisona Flaglera, který byl klíčovou postavou v rozvoji jižní Floridy a zakladatelem Florida East Coast Railway. Světoznámá je i South Beach, část města která se rozkládá na 11 km2 a tvoří hlavní bariéru mezi Biscayne Bay a Atlantikem. Za zmínku dále stojí Miami Beach Botanical Garden, Versace Mansion, Ocean Drive, Wolfsonian-FIU Museum a Rabbi Alexander S. Gross Hebrew Academy.

 

 

 

Oficiální internetové stránky města:  www.miamibeachfl.gov

 

Partnerské vztahy

 

Rok 2001 - Miami Beach se stává partnerským městem Českého Krumlova

 

Setkání partnerských měst

Města Český Krumlov, Hauzenberg, Slovenj Gradec a Vöcklabruck každoročně završují svou celoroční spolupráci formou podzimního setkání na půdě jednoho z nich. Kromě starostů měst se setkávají i zástupci široké veřejnosti, aby se při kulturních či sportovních akcích podělili o své zkušenosti a prohloubili vzájemné vztahy. Od roku 2001 jsou na setkání zváni i zástupci partnerského města Miami Beach.

Město Český Krumlov hostilo partnerské delegace v letech:

rok 1998

27.− 29. září 2002

Delegace byly přivítány starostou města na náměstí Svornosti v odpoledních hodinách. Poté se zúčastnili slavnostní vernisáže výstavy dětských prací "Moje město... co bych Ti chtěl ukázat", která proběhla na nádvoři Prelatury. Další den se naši hosté zúčastnili průvodu Českokrumlovské baráčnické obce a partnerských měst, který prošel od pivovaru Eggenbrg na náměstí Svornosti. Poté následoval doprovodný program. Na náměstí byl zahájen Svatováclavský trh a poté jím zazněly vystoupení hudebních souborů z partnerských měst. Hosté si dále mohli zasoutěžit v pojídání švestkových kendlíků a pobavit se na večerní slavnosti s překvapením. Závěrečný den byl tradičně věnován pracovní snídani starostů a zástupců partnerských měst, která zakončila další rok spolupráce.

8. - 10. září 2006

Setkání partnerských měst v roce 2006 připadlo na víkend, kdy se v Českém Krumlově konal již třetí ročník akce "Den s handicapem - Den bez bariér". Díky tomu přijeli do našeho města kromě zástupců radnic, hudebníků a sportovců i postižení občané partnerských měst, ktěří využili bohatého programu. Okolo šesté hodiny večerní přivítal delegace na náměstí Svornosti starosta města Český Krumlov JUDr. František Mikeš. Večerní program zpestřila svým vystoupením dětská hudební skupina CK Band. Druhý den změřili své síly sportovci. Volejbalový turnaj zástupců měst, který proběhl na ZŠ Za Nádražím, vyhrál Slovenj Gradec. Krumlovští zazářili v závodech na raftech. V náročných disciplínách (travers přes řeku, střelba ze vzduchovky, zdolávání Benešova mostu po provazovém žebříku, čepování piva apod.) nakonec zvítězili. Kdo nesportoval, mohl se zúčastnit "Inspirativní kresby a malby na velkou plochu", která probíhala na náplavce u Benešova mostu.

Pokračoval i "Den bez bariér". Na náměstí Svornosti pozdravili starostové partnerských měst všechny účastníky a dobrovolníky a sami se zapojili do programu "Zkuste si to na chvíli". Jednalo se program pro návštevníky bez zdravotního postižení, zaměřený na přiblížení problému, který přináší handicapovaným běžný život (např. pohyb po českokrumlovské dlažbě). Hudebníci z partnerských měst se potom zapojili do kulturního programu, který probíhal na náměstí Svornosti v odpoledních hodinách. Zástupci partnerských měst se rozhodli podpořit dalčí ročník "Dne bez bariér" a večer se zúčastnili benefičního koncertu The Wall 2006, jehož výtěžek byl věnován na podporu tohoto projektu. Závěrečný den již tradičně zakončila pracovní snídaně starostů a zástupců partnerských měst. Další rok spolupráce byl zakončen.

Fotogalerie

Miami Beach

Art Deco District in Miami Beach

Další zajímavosti v Miami Beach

Setkání partnerských měst v roce 2006