Slovo starosty Dalibora Cardy

Rozhodování starosty a vedení města je v mnoha případech velmi složité. Proč? Zájmy a názory občanů na stejnou věc jsou často tak protichůdné, že rozhodnout znamená vždy roztrpčení té části obyvatel, které se vlastně nevyhovělo. Pochopitelné je to třeba u sporu dvou sousedů. Jeden chce to a druhý zase tohle. Vyhovíte jednomu a ten druhý je řádně naštvaný a hned píše starostovi rozhořčený a zklamaný dopis. Jsou však případy, kdy by stačilo trochu ukázněnosti a tolerance jednoho vůči druhému. Na mnoho věcí máme zákonem dané normy a pravidla, která stačí jen uvědoměle dodržet a je klid. Mám na mysli třeba parkování na zelených plochách nebo na žlutých čárách, kde parkujeme pouze z čisté pohodlnosti. A další a další normy pravidel silničního provozu, které nedodržujeme, a pak se zlobíme na strážníky a policisty, že nás chytili, a přitom pokora a uvědomění by byly na místě.
 
Ohleduplnost vůči sobě a ostatním obyvatelům by pomohla i při používání pyrotechnické zábavy ve městě. Dostal jsem dopisy od občanů, a není jich málo, kteří si přejí regulaci či zákaz používání pyrotechniky na území města, a hlavně v území husté zástavby sídlišť a rodinných domků. Pyrotechnická zábava je nebezpečná. Je mnoho případů, kdy ohrozila zdraví, způsobila těžká zranění nebo dokonce požár bytů. Kdo to zažil, ten má na její používání velmi vyhraněný názor, anebo z ní má i strach.
 
Požadavek na zákaz se z tohoto pohledu zdá naprosto pochopitelný, a to i z hlediska lidí, kteří musí před zvukovými efekty chránit i své čtyřnohé miláčky. Musela by tedy vzniknout nová městská vyhláška. Při jedné cestě taxíkem jsem vyslechl nezúčastněně rozhovor taxikáře s druhým pasažérem. V rozhovoru se rozhořčeně konstatovalo: „Každý druhý den nové zákazy, nové vyhlášky, nová omezení. Cožpak nedokážeme žít bez těchto omezení? Je to normální? Nás to uráží.“
 
Pro mě jako pro starostu města, který je vlastně posledním, kdo podepíše novou vyhlášku o zákazu toho či onoho a nová pravidla na to či ono, je to nový pohled. Potřebujeme vše regulovat, anebo by stačilo trochu již výše zmíněné ohleduplnosti?
 
Stačí obecné zákonné normy platné v ČR? Najednou změníte názor. Vždyť přece platí zákonem daný noční klid, zákon říká, že nesmím ohrozit zdraví jiného člověka ani své. Zákon říká, že nesmím ohrozit ani majetek jiných ani svůj. Možná by stačilo si uvědomit právě toto a potom už jenom zbývá zamixovat do svého počínání trochu oné ohleduplnosti, a nakonec i rozvahy nad svým počínáním. Zamyslet se. Ruším ostatní lidi, je to pro můj život nutné ty druhé svým počínáním obtěžovat?
 
Proto mi nezbývá jen vás všechny požádat. Myslete na ostatní. Myslete na to, že všichni nemusí sdílet vaše osobní nadšení nad oslavou narozenin s velikým ohňostrojem. Zamyslete se nad tím, jestli nerušíte nebo neohrozíte souseda svým neopatrným zacházením s pyrotechnickou atrakcí.
 
Prosím všechny o ohleduplnost, porozumění a o bezpečnost vůči ostatním a sobě.

1. března 2017